ODPOVĚDNOST ZA ODLOŽENÉ VĚCI
Musela jsem navštívit zubního lékaře. V čekárně jsem si odložila na věšák kabát a deštník. Po ošetření jsem v čekárně, ve které v té době nebyl žádný pacient, nenašla odložené věci. Zubní lékař, kterému jsem věc oznámila, mi ukázal na vstupních dveřích tabulku s upozorněním, že za odložené věci neručí, s jeho podpisem a razítkem soukromého zdravotnického zařízení, které provozuje. Současně odmítl jakoukoliv odpovědnost za ztrátu. Postupoval správně? Občanský zákoník stanoví, že je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí, odpovídá ten, kdo ji provozuje, fyzické osobě za škodu na věcech odložených na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají, ledaže by ke škodě došlo i jinak. Odpovědnost za věci odložené mají tedy provozovatelé činností, se kterými je zpravidla spojeno odkládání věcí. Těmito provozovateli mohou být osoby právnické, ale i fyzické. V našem konkrétním případě je jím Váš ošetřující zubní lékař. Pro vyloučení, popř. omezení odpovědnosti za škody na věcech odložených platí jen jeden liberační důvod, který spočívá v tom, že ke škodě by došlo i jinak. Této odpovědnosti se nelze z jiných důvodů zprostit, a to ani poukazem na objektivní možnosti provozovatele. Odpovědnost za škodu na odložených věcech je objektivní odpovědností za výsledek. Z povahy této odpovědnosti vyplývá, že ji nelze vyloučit jednostranným prohlášením a ani ji nelze omezit. Jde například o prohlášení, že za věci, popř. některé věci se neručí, i když jde o věci obvykle odkládané. Proto tabulka s upozorněním u vašeho zubního lékaře nemá žádný právní význam a odpovědnosti za náhradu škody jej nezbavuje.
|