Studie, kterou uspořádala Česká obezitologická společnost za podpory Ministerstva zdravotnictví. Vlastní výzkum pak provedla agentura STEM/MARK. V příloze předkládáme zájemcům závěry studie, tak jak byly předneseny 2.5.2001 na tiskové konferenci ... 

Životní styl a obezita v ČR
Úvod
  Podle dokumentu Světové zdravotnické organizace (WHO) nabývá obezita v současnosti charakteru celosvětové epidemie. WHO vyhlásila v r. 2000 obezitu za nejzávažnější nedoceněný zdravotní problém ve světě. Obezita představuje po kouření druhou nejčastější příčinu úmrtí, které lze předcházet. Koncem minulého roku podepsali ministři zdravotnictví evropských zemí na shromáždění WHO v Kodani dokument, v němž přislíbili podniknout v průběhu pěti let účinné kroky v prevenci a léčbě obezity v rámci akčního plánu v oblasti výživy. Česká republika se prevalencí obezity řadí na 3. - 4. místo mezi evropskými zeměmi.
Česká obezitologická společnost (ČOS) ČLS JEP se snaží s podporou řady dalších odborných společností realizovat systém komplexní diferencované péče o obézní pacienty, který zahrnuje redukční kluby, praktické lékaře, obezitology a ostatní specialisty a obezitologická centra. Nezbytným předpokladem pro realizaci účinné péče o obézní pacienty je školení v obezitologii, které obezitologická společnost provádí již od roku 1994. Školení jsou organizována jak pro lékaře obezitologických poraden a ostatní specialisty, tak pro praktické lékaře a lektory redukčních klubů.
  Podle Prof. Philipa Jamese, předsedy International Obesity Task Force, je komplexní přístup k léčbě obezity v ČR cennou zkušeností pro ostatní evropské země. Bude podporován rozvoj tohoto programu v duchu kodaňské deklarace, anebo bude rozvoj tohoto programu utlumen? Díky pochopení MZ ČR bylo koncem minulého roku provedeno ve spolupráci ČOS s agenturou STEM/MARK šetření kvótního vzorku české populace, které potvrdilo oprávněnost rozvoje obezitologického programu v ČR.
Metodika výzkumu
  Výzkum byl proveden společností STEM/MARK ve dnech 20. - 26. 11. 2000 na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru podle následujících kritérií: pohlaví, věk, vzdělání, region, velikost místa bydliště. Dotázáno bylo 1426 respondentů. Výzkum probíhal metodou face-to-face rozhovorů pomocí standardizovaných dotazníků.
Hlavní zjištění výzkumu
Jedním z nejpoužívanějších ukazatelů obezity je index tělesné hmotnosti, tzv. BMI. Počítá se jako podíl hmotnosti v kg a výšky v m umocněné na druhou (kg/m2). 
Pokud je BMI nižší než 18,5, jedná se o podváhu, pokud je v rozmezí 18,5 - 24,9, je tělesná hmotnost v normě.
Nadváha je charakterizována indexem BMI v rozmezí 25 - 29,9. Nad hodnotu BMI 30 se jedná o obezitu, která se dělí na:
obezitu I. stupně - BMI = 30 - 34,9
obezitu II.stupně - BMI = 35 - 39,9
obezitu III. stupně - BMI je větší než 40
Subjektivní pohled na vlastní váhu
  Pokud se lidí zeptáme, jak subjektivně vnímají svou váhu a porovnáme to s objektivním ukazatelem BMI, zjistíme, že zhruba 3 populace starší 18 let hodnotí svou váhu správně. 18 % populace svou váhu podhodnocuje - jedná se zejména o muže (tvoří 3 těch, kteří svou váhu podceňují). V této skupině lidí, kteří se domnívají, že nadváhou navzdory objektivním ukazatelům netrpí, najdeme dokonce 5 % skutečně obézních (BMI mezi 30-38).
  Opačný extrém lze pozorovat u zbývajících zhruba 6 % populace, která svůj stav vnímá jako nadváhu, ačkoliv podle objektivních měřítek mají normální hmotnost. Přes 80 % z nich tvoří ženy, některé dokonce s mírnou podváhou.
Jak jsme na tom doopravdy
  V populaci mužů starších 18 let má nadváhu (BMI ? 25) 58,6 % mužů, mezi ženami staršími 18 let trpí nadváhou 40,8 % populace. Mnohem více žen než mužů má podváhu, která je definovaná jako BMI ? 18,5. Zastoupení v jednotlivých kategoriích obezity (I.-III. stupeň) je u obou pohlaví stejné. Ve shodě s předchozími studiemi je v kategorii preobézních (BMI 25,0 - 29,9) větší zastoupení mužů než žen (44,5 % vs. 27,2 %).
Vliv obezity na kvalitu života
  V názoru na vliv obezity panuje mezi všemi váhovými kategoriemi poměrně velká shoda. 99 % respondentů se shoduje v názoru, že obezita zhoršuje zdravotní stav. 98 % respondentů si myslí, že obezita zhoršuje vzhled. Více než 90 % respondentů uvedlo tyto další průvodní jevy obezity: obezita hraje vliv při volbě partnera, snižuje sebevědomí, ovlivňuje člověka při sportu a pohybových aktivitách, hraje roli při přijímání do zaměstnání, při výběru volnočasových aktivit a zhoršuje společenský život. 
  Trochu lépe byla hodnocena šance obézních na zařazení do kolektivu pracovníků, jako sníženou ji uvedlo "pouze" 80 % dotázaných. 
Názory obézních se od hodnocení ostatních liší pouze v názoru na snížené sebevědomí a horší možnost zapojení do pracovního kolektivu. Tyto dva body hodnotí sami obézní o něco optimističtěji.
Zdravotní rizika spojená s obezitou
Z uváděných výskytů onemocnění vyplývá, že nadváha a obezita představují závažné riziko z hlediska vzniku kardiovaskulárních a metabolických chorob. 
Následující tabulka ukazuje riziko vzniku závažných onemocnění u osob s nadváhou a obezitou ve srovnání s osobami s normální hmotností.

 Cukrovka se u lidí s BMI v pásmu nadváhy či obezity vyskytuje téměř 4× častěji než u zbytku populace. Na druhém místě se umístil zvýšený krevní tlak, a hned za ním zvýšená hladina krevních tuků - obě onemocnění se u lidí s nadváhou či obezitou vyskytují více než třikrát častěji, než u ostatních.
Obvod pasu
Ukazatelem, který dobře odliší riziko vzniku onemocnění, je kromě hmotnostního indexu také obvod pasu. Obvod pasu představuje jednoduchou metodu ke stanovení rozložení tuku. U mužů tvoří hranici mezi normou a zvýšeným rizikem obvod pasu na úrovni 94 cm. U žen činí hodnota kritického obvodu pasu 80 cm.
Riziko vzniku onemocnění komplikujících obezitu dle obvodu pasu - muži

Riziko vzniku onemocnění komplikujících obezitu dle obvodu pasu - ženy

  Obvod pasu měříme v poloviční vzdálenosti mezi dolním okrajem žeberního oblouku a horním okrajem pánevní kosti.
  Obvod pasu vykazující zvýšená rizika u mužů (ł94 cm) byl zjištěn ve 36,7 % mužské populace a obvod pasu indikující zvýšené riziko u žen (ł80 cm) byl zjištěn ve 49 % sledované ženské populace. Vysoké riziko vzniku komplikací, které vyžaduje léčbu obezity, je u mužů při obvodu pasu 102 cm a více, u žen 88 cm a více. V této skupině se nachází 19 % mužů a 28 % žen starších 18 let.
Výskyt obezity v dětství a v rodině
  Jedinci, kteří udávali výskyt obezity již v dětství, měli častěji nadváhu i v dospělosti (v 64,2 %). Naopak u těch, kteří v dětství obezitou netrpěli, se nadváha v dospělosti vyskytovala méně často (v 46,4 %). Obezita u rodičů je predisponujícím faktorem vzniku obezity v dospělosti.
Snaha zhubnout
  Tři z pěti lidí ve věku nad 18 let se někdy v životě snažili zhubnout. Dva z pěti dokonce opakovaně. Největší chuť do dalšího hubnutí mají ti lidé, kteří se již v minulosti pokoušeli vícekrát zhubnout. Snahu zhubnout uvádí téměř polovina lidí trpících obezitou. Mezi nejčastěji používané metody hubnutí patří zvýšení fyzické aktivity, krátkodobé diety, dlouhodobé snížení tuků a cukrů ve stravě a dlouhodobé snížení celkového příjmu potravin.
Aktivita lékaře
  S každým třetím člověkem starším 18 let hovořil jeho lékař o zdravé výživě a zdravém stylu života. S každým šestým člověkem hovořil lékař o problematice obezity. Čtvrtina pacientů, se kterými lékař o obezitě hovořil má hmotnost v normě. Zbývající tři čtvrtiny mají nadváhu nebo jsou obézní. Rozhovor o obezitě vedl ke změně životního stylu u 55 % pacientů. Rozhovor o zdravém životním stylu a výživě vedl ke změně u 60 % pacientů.
Hlavní zdroje informací o zdravé výživě
  Mezi nejčastěji uváděné zdroje patří televize (tři čtvrtiny respondentů), časopisy, známí, rodinní příslušníci, denní tisk a rozhlas (třetina respondentů). Informace od lékaře se umístily až na 9. místě. Zdroj informací se mění se stoupající váhou, kdy informovanost od lékaře nebo z materiálů od lékaře výrazně stoupá.
Kdy, co a kolik jíme
· Smutek, stres
Při pocitu smutku a osamění se jídlem utěšuje každý pátý člověk. 
Stresové situace způsobují zvýšení váhy u 11,5 % populace, snižují váhu u 24 % a neovlivňují 40 % populace.
Filozofii, že je život příliš krátký na to, aby si člověk dělal starosti s tím, co sní, vyznává 61 % dotázaných. 
· Kalorie
Počítáním kalorií kvůli kontrole své váhy se zabývá 15 % dotázaných, zatímco převážná většina (85 %) kalorie nepočítá.
Nízkoenergetické potraviny cíleně nakupuje: velmi často 7 %, často 24 %, zřídka 40 % a téměř nikdy 29 % populace. 
· Nápoje
Na prvním místě se ve frekvenci spotřeby nápojů objevuje čistá voda, sodovka a neslazené minerálky. Na druhém místě jsou slazené minerálky, mošty a limonády. Na třetím místě je pivo. Obézní populace v posledních dvou jmenovaných typech nápojů hřeší o něco častěji než činí průměr celé populace starší 18 let. Naopak džusy, vína, nápoje typu light a tvrdý alkohol spotřebovávají méně často. 
· Jídlo
Následující graf ukazuje průměrné hodnoty frekvence spotřeby potravin měřené na škále (1 = 3×týdně a častěji, 2 = 1-2×týdně, 3 = 1-3×měsíčně, 4 = nikdy) pro skupiny lidí obézních, lidí s normální váhou a obecnou populaci. Čísla na levé straně značí pořadí průměrné frekvence spotřeby daného produktu. 

  Na prvním místě ve frekvenci spotřeby se umístilo ovoce, na druhém zelenina. Pokud se zaměříme na obézní část populace, zjistíme, že nejvýraznější rozdíly jsou ve spotřebě knedlíků a prorostlého masa, které konzumují častěji, než činí průměr za populaci. Naopak v průměru méně často konzumují odtučněné mléko a mléčné výrobky.
Jak se pohybujeme
· Cesta do zaměstnání
Pro cestu do zaměstnání volí veřejnou dopravu nebo chůzi pěšky významně více štíhlých osob, autem jezdí spíše osoby s nadváhou a obézní. 
· Pohyb ve volném čase
Se stoupající váhou se snižuje množství času věnovaného chůzi a pohybu, při kterém se odpovídající subjekty zadýchají nebo zapotí. 
Závěry
· Nejenom obezita, ale i nadváha významně zvyšuje riziko vzniku závažných zdravotních komplikací. 
· Výskyt obezity stoupá nejen v ČR, ale též celosvětově. 
· Předpokladem snížení prevalence obezity je změna jídelních návyků a pohybových zvyklostí. 
· Z provedené studie vyplývá, že u obézních osob jsou častěji používány nevhodné potraviny (knedlíky, prorostlé maso) a méně je věnována pozornost výběru vhodných potravin (nízkotučné mléčné výrobky). 
· Obézní osoby méně často chodí ze zaměstnání pěšky a méně často používají veřejnou dopravu, častěji jezdí autem. 
· U obézních osob se častěji vyskytují stresové situace, obézní osoby mladšího věku méně spí. 
· Doba sledování televize významně ovlivňuje hmotnost především ve středním věku (30-59 let). 
· U obézních osob je významně častější obezita v rodině, ale ne všichni, kteří mají obézní rodiče jsou obézní, obezitě tedy lze předejít i při rodinné zátěži. 
· Náklady na léčbu obezity činí např. ve Velké Británii 2,5 miliardy liber ročně (dle prof. Jamese, předsedy IOTF, zdroj tisková zpráva IOTF, únor 2001). 
Jak postupovat v současné situaci?
Prevencí a léčbou obezity.
· V prevenci se významně uplatňují média v šíření informací o správné životosprávě, z toho vyplývá, že je velmi důležitá kvalita poskytovaných informací. 
· V léčbě se uplatňuje strukturovaný systém léčby obezity začínající u praktických lékařů, přes lékaře obezitology až po centra pro diagnostiku a léčbu obezity, kterých je v ČR pět.Dieta pro diabetiky tradičně i netradičně

Redukční dieta - je základní léčbou při nadváze či obezitě. Je obecně známo, že lidé obézní a lidé s nadváhou jsou častěji nemocní a trpí různými poruchami. Doslova každý kilogram, o který se sníží celková hmotnost, může znamenat podstatné zlepšení zdravotního stavu. Redukce váhy o pouhých 5 - 10 %, sníží například v průměru výskyt nemocí kardiovaskulárního systému o 20 %. Lidé s nadváhou mají častěji cukrovku, zhoubná onemocnění ale i některé choroby pohybového aparátu. Kdy už máme nadváhu a co sní se můžete dočíst v následujícím textu ... 
  Hubnout je možné buďto pomalu, nebo rychle. Obojí má své výhody a nevýhody. 
  Pomalé hubnutí znamená redukci asi o 2 - 4 kg/měsíc, a sice omezením příjmu energie v dietě o 500 - 1000 kcal za den. Střední omezení je dieta 1000 kcal/den. Ta představuje snížení denního přívodu energie o 1000 - 1500 kcal a vede ke ztrátě 4 - 6 kg/měsíc. Krátkodobě (asi měsíc) se připouštějí i velmi přísné redukční diety - kolem 500 - 800 kcal - které "nastartují" redukci a zlepší sebedůvěru natolik, že je možné pokračovat v hubnutí pomaleji. Tyto diety vyžadují při delším dodržování dodávku vitamínů a iontů. V nemocnici je možné vyzkoušet v těžkých případech obezity u diabetiků i krátkodobou hladovku (trvající 2 - 5 dní).
  Roli hraje nejen celková energie, ale i nutriční složení redukčních diet. Tuky v dietě mají větší tendenci se ukládat do tukové tkáně než sacharidy a bílkoviny, a proto jsou vhodnější redukční diety s větším množstvím vlákniny a složených sacharidů a menším množstvím tuku. 
Jak určit přiměřenou hmotnost
Při redukční dietě je vhodné stanovit si krátkodobý reálný cíl, jaké hmotnosti chcete dosáhnout, a nesnažit se ihned o hmotnost ideální. Proto se zavádí pojem "rozumná hmotnost", to je taková, které jste schopni dosáhnout, udržet si ji a na které se dohodnete se svým lékařem. Může to být např. hmotnost jen o 5 - 10 kg nižší, než máte. 
Naproti tomu může být hmotnost "ideální" a "přijatelná". Ty se vypočítávají z tělesné výšky dvěma způsoby:
1. Jednodušší "Brocův index", BI, v procentech vypočítáte následujícím způsobem:
BI (%) = hmotnost (kg) : výška nad 100 (cm) x 100. Za ideální se pokládá Brocův index 90 - 110 %, za přijatelné hodnoty do 115 %, nadváha až lehčí obezita je pak mezi 115 - 130 % a těžká obezita nad 130 %. 
2. Složitější, ale v odborných kruzích více používaný "index tělesné hmotnosti" tzv. body mass index, BMI, v kg/m2 se vypočítá následujícím způsobem:
BMI (kg/m2) = hmotnost (kg) : výška2(m) Za ideální se pokládá BMI do 24 u žen a do 25 u mužů, za přijatelné BMI do 26 žen a 27 u mužů nadváha až lehčí obezita je pak mezi 27 - 30 těžká obezita nad 30. 
  Za neméně důležité a v jistém smyslu někdy i za důležitější než hmotnostní indexy se pokládá rozložení tělesného tuku, vyjádřené indexem pas-boky (W/H, weist-hip ratio). Tzv. mužský typ obezity, který se ale může vyskytovat i u žen, znamená větší ukládání tuku na břiše. Je-li index pas-boky vyšší než 1, existuje větší riziko srdečně-cévních nemocí. Ženský typ obezity je takový, při kterém se tuk ukládá více v dolní polovině těla (na stehnech), index pas-boky je nižší než 1 a riziko srdečně-cévních nemocí je menší. 
  Chcete-li tedy posoudit svoji hmotnost, spočítejte si Brocův index a případně i index tělesné hmotnosti a dohodněte se se svým lékařem na hodnotách, kterých byste měli dosáhnout. Nezapomeňte také posoudit způsob rozložení tělesného tuku změřením objemu kolem pasu a kolem boků. Je-li jejich poměr větší než 1, zamyslete se, jak dosáhnout zmenšení objemu pasu (někdy stačí omezit počet denních piv).
Rady pro snazší hubnutí a udržení tělesné hmotnosti.
  Hubnout neznamená jen naučit se počítat redukční dietu, ale také změnit své stravovací zvyklosti. Jídlo nemůže být hlavním prostředkem pro uklidnění, "drogou", které nelze odolat, ale denní příjemnou záležitostí, kterou dokážete regulovat. 
   Někdy nejde zvládnout všechny změny samostatně. Pak byste měli mít možnost poradit se s dietní sestrou, lékařem nebo i s psychologem. Osvědčuje se také hubnutí "ve skupině", která se schází nebo je v kontaktu každý týden nebo každé dva týdny, a to po dobu alespoň 4 - 5 měsíců. 
  Několik dalších rad pro snazší hubnutí a udržení zredukované hmotnosti:
· Jezte vždy u stolu pravidelně podle plánu (snídaně, oběd, večeře, případně i svačiny). *Nedojídejte se mezi jídly, např. u televize. 
· Používejte menší talíře a předem si odměřte přiměřené množství jídla. 
· Nepoužívejte na stole servírovací mísy. 
· Snažte se co nejméně vařit pro ostatní. 
· Při velkém hladu mezi jídly nebo během jídla pijte dostatek vody nebo nekalorických tekutin. 
· Vyhýbejte se "povinnému" nebo společenskému jídlu, zvláště nadměrnému množství alkoholu. 
· Používejte jídla, která jsou nízkokalorická a přitom objemná, např. celé ovoce a zeleninu místo džusů. 
· Mějte připravený např. zeleninový salát v ledničce, když na vás přijde hlad. 
· Odměřujte potraviny na lžíce (např. množství příloh), v odměrných nádobách (např. mléko, drobné ovoce, tekutiny, mouka, nevařená rýže a luštěniny) a po kusech (ovoce, brambory apod.) 
· Nejezte nekontrolované množství "dietních" potravin, často obsahují nadbytek kalorií. *Nakupujte a skladujte potraviny pro vás vhodné (zapojte nejlépe do racionální stravy celou rodinu). 
· Osvědčují se nákupy a plánování jídelníčku v týdenních intervalech. 
· Používejte deník pro záznamy o změnách hmotnosti. 
· Při intenzivní redukci se važte denně, při pomalejší redukci alespoň dvakrát týdně. 
· Pokud začnete přibírat, zpřísněte dietu, malý přírustek váhy se dá mnohem snáze shodit. *Osvědčuje se také zapisovat si všechna jídla a nápoje, která jste snědli a vypili. Večer si můžete sami zhodnotit, jaké jste udělali v dietě chyby a proč. 
· Dietu doplňujte cvičením. 
· Odměňujte se za dobré výsledky v redukci (kupte si něco nového na sebe, jděte do kina apod.) 
Rady pro zvýšení fyzické aktivity:
Vhodná je rychlá chůze, jízda na kole, plavání, vytrvalostní běh. Každý týden by se mělo zvýšenou fyzickou aktivitou vydat alespoň 1000 kcal, což znamená pětkrát týdně hodinovou svižnou chůzi nebo 20 minut vytrvalostního běhu nebo půl hodinu plavání nebo 45 minut průměrně rychlé jízdy na kole. 
S cvičením je dobré začít postupně, dávky pozvolna zvyšovat. Cvičení vede nejen ke "spalování" nadbytečných kalorií, ale zvyšuje psychickou pohodu a snižuje nadměrnou chuť k jídlu a zlepšuje dodržování diety.
"Tři zlatá pravidla", která pomáhají při hubnutí:
Z vody se netloustne.
Zelenina jako hlavní jídlo, maso jako příloha. 
Vyvarujte se tučných jídel a alkoholu. 
Výběr potravin při redukční dietě - co je vhodné, co omezit a čemu se raději vyhnout 
Při všech redukčních dietách nezapomínejte pít dostatek tekutin, nejméně 1 - 2 l denně, při intenzivních redukcích i 2 - 3 l denně. Zpomalení redukce může být sice způsobeno zadržením tekutin, to ale není důvod k jejich omezení. 
Při redukční dietě je třeba velkou pozornost věnovat výběru potravin. Potraviny vybíráme s nízkou energetickou hodnotou nebo s vysokým objemem, jako je zelenina a luštěniny. 
Potraviny zakázané: 
Cukr, med, džem, cukrářské výrobky, zmrzlina, moučníky, plnotučné mléko, kondenzovné mléko, šlehačka, smetana, tučné sýry, smetanové jogurty; tučná masa - bůček, krkovička, ovar, skopové, husa, kachna, játra; tučné uzeniny - uherský, poličan, špekáčky, tlačenka; tučné ryby - úhoř, losos, ryby v oleji; mandle, mák, lískové a vlašské ořechy; živočišné tuky - sádlo, slanina, anglická slanina, luj; veškeré nápoje s obsahem alkoholu - destiláty, pivo, víno; veškeré nápoje s obsahem sacharidů - mošty, džusy, limonády; rostlinné tuky - rostlinné máslo, oleje.
Potraviny vhodné v omezeném množství: 
Mlýnské a pekárenské výrobky, celozrnné pečivo a chléb; přílohy - rýže, těstoviny, brambory; libová masa - kuře, králík, telecí, libové hovězí, libová vepřová kýta, rybí filé, kapr; z uzenin drůbeží šunka; vejce (nemáte-li sklon k vysokým tukům v krvi); mléko, podmáslí, jogurt, kefír. 
Potraviny doporučené:
Zelenina, zeleninové saláty, nepříliš sladké ovoce; netučný tvaroh, nízkotučné mléko, sýry do 30 % tuku; z nápojů voda, sodovka, káva, čaj, neslazená minerální voda. Sladidla doporučujeme nekalorická. Koření povolujeme v omezeném množství. 

Příklady množství potravin s obsahem energie 100 kcal 
Chcete-li získat přehled o tom, kolik můžete jíst jednotlivých druhů potravin při redukční dietě (např. 1000 kcal za den), pomůže vám následující tabulka.
Potravina = 100 kcal gramů objem
banán 110 jeden kus
biokys 115 
brambory 100 2 brambory velké jako vejce
broskve 210 
čočka 30 
ementál 25 
fazole 30 
grapefruit 225 asi 1kus
hovězí maso 70 
hrách 30 
hrušky 160 2 kusy
chleba 40 1 krajíček 1 cm silný
jablka 175 1 větší kus
jahody 270 asi 1,5 dvoudecové sklenice
kapr 95 
kapusta 215 
kuře 80 
květák 360 3/4 kusu o průměru 10 cm
měkký tvaroh 95 
meloun 400 
mléko 2% tuku 200 
mrkev 240 asi 6 mrkví 10 cm dlouhých
okurky 670 
papriky 385 
párek dietní 30 3/4 nožičky
pomeranč 220 asi 2 kusy
rajčata 400 
rybí filé 130 
rybíz červený 175 
rýže 30 
ředkvičky 400 
suchary 25 2 kusy
špenát 400 
šunka 30 2 plátky
šunkový salám 50 5 plátků
švestky 150 
tavený sýr 50 
těstoviny 30 
třešně 170 
vánočka 28 
vepřová játra 75 
vepřové maso 65 
víno hroznové 150 1 hrozen
zelí kysané 360 1,75 dvoudecové sklenice
žemle 30 3/4 kusu
žervé 50 


Redukční dieta 1000 kcal 
(120 g sacharidů, 30 g tuků, 80 g bílkovin )
· Snídaně
1 malý šálek (12,5 dkg) mléka, 1 cm silný plátek z kilové veky (4 dkg) chleba, 1 rovná kávová lžička (1 dkg) rostlinného másla, 5 dkg netučného sýru nebo tvarohu nebo libového masa nebo libové uzeniny 
· Přesnídávka
10 dkg ovoce nebo 10 dkg zeleniny 
· Oběd
(0 tuku 0 mouky)
*1/4 vejce10 dkg libového masa nebo libové uzeniny, tvaroh, netučného sýru
*10 dkg brambor nebo 3 pol. lžíce (13 dkg) bramborové kaše nebo 1 plátek (3 dkg) knedlíku nebo 2 pol.lžíce (3 dkg) rýže nebo 2 pol.lžíce (3 dkg) vař.těstovin nebo 2 pol.lžíce (3,5 dkg) vařených luštěnin nebo 3/4cm silný plátek z kilové veky (3,5 dkg) chleba
*15 dkg zeleniny nebo 10 dkg ovoce 
· Svačina
malý šálek (15 dkg) mléka, 1/2 cm silný plátek z kilové veky (2 dkg) chleba nebo 1/2 kusu (2 dkg)žemle 
· Večeře
(0 tuku0 mouky)
*1/4 vejce10 dkg libového masa nebo libové uzeniny, tvaroh, netučného sýru
*10 dkg brambor výměna viz oběd 
*15 dkg zeleniny nebo 10 dkg ovoce 
Redukční dieta 500 kcal 
(přibližně 50 g sacharidů (S), 10 g tuků, 60 g bílkovin )
· Snídaně
hořký čaj s citronem 20 g chleba nebo žemle, 50 g libového masa nebo 50 g netučného sýra nebo 1 vejce nebo 50 g netučného tvarohu 
· Přesnídávka
50 g ovoce nebo 100 g zeleniny 
· Oběd 
bez polévky,100 g zeleniny nebo 50 g ovoce,100 g libového masa nebo tvarohu nebo netučného sýru, 1 pol. lžíce vařených (50 g) brambor nebo 1 pol. lžíce vařených (15 g) těstovin nebo 1 pol. lžíce (20 g ) vařených luštěnin nebo 20 g chleba. 
· Svačina
hořká káva 
· Večeře
stejná jako oběd. Doporučujeme rozdělit do pěti denních dávek. Na přesnídávku a svačinu můžeme zařadit hořký čaj s citronem nebo černou neslazenou kávu. 
Zdroj: MUDr. A. Jirkovská, CSc., V. Havlová: Dieta pro diabetiky tradičně i netradičně 
Redakčně upraveno www.zdrav.cz
 
Nezdravé hubnutí
  Britské ministerstvo pro záležitosti žen loni 21. června projednalo s představiteli módního průmyslu a sdělovacích prostředků problematiku hubnutí. Média a móda podle ministerstva vyvíjejí na ženy tlak, aby za každou cenu zhubly a riskovaly tak zdravotní potíže. Podle některých odborníků mohou být pokřivené idoly ženské krásy (jež vlastně jakékoli ženství popírají) důsledkem toho, že celosvětový trend v módě udávají převážně muži jiné sexuální orientace.
  Mentální anorexie dnes představuje v Evropě a USA nemalý problém. USA uvádějí na 100 000 obyvatel osm anoretiček, švédsko téměř sedm. 
  Anorexii poprvé popsal britský lékař William Gull roku 1694. Od té doby si vyžádala tisíce zbytečně zmařených lidských životů. Asi nejznámějším je případ gymnastky Christy Heinrichové, již nechtěl trenér zařadit do olympijského týmu s tím, že je příliš tlustá (145 cm - 42 kg). Ctižádostivá Christy začala hubnout. Za čtyři roky vážila 21 kilogramů a zemřela na vícečetné selhání orgánů.
Celý svět před lety sledoval drama sester Samanthy a Michaely Kendallových z Birminghamu. "Tlusťošky!" volala na ně "dobrá" kamarádka. Začaly usilovně hubnout. Utekly z nemocnice, kde přežívaly díky umělé výživě. "Ty chceš, abych byla tlustší než ty!" obviňovala Michaela sestru, která říkala, že už by to měly vzdát. Krátce po svých 26. narozeninách Michaela zemřela. 
   Média vytvářejí mýtus štíhlosti, vždyť v časopisech pro mládež je nejméně 60 procent článků o stravování věnováno právě radám, jak zhubnout. Nejhorší je, že problémy s anorexjí přicházejí nejčastěji v období dospívání. Řada pacientek má problémy s objevujícími se druhotnými pohlavními znaky. "Většinou prostě kamarádky závidějí, že dívce rostou prsa a jim ještě ne, tak celou záležitost převrátí a smějí se dívce, že je tlustá. Jedna z pacientek se například mohla propadnout hanbou, když dostala první měsíčky. Zejména se styděla před tatínkem. Začala intenzívně hubnout. Měsíčky jí skutečně zmizely. Rodiče byli bezradní, nechápali, co se děje s dcerou, která byla vždy hodné a úspěšné dítě. Nyní na ně křičela, že je nenávidí.
  Léčit pacientku s anorexií je stejně komplikované jako léčit alkoholika a toxikomana. Nikdo z nich si nepřipouští, nakolik si poškozuje zdraví. U pacientů s anorexií je navíc problém v tom, že mívají abnormálně silnou vůli dotáhnout vše do konce. Bývají vynikající studenti, houževnatí sportovci s velkou ctižádostí. 
  Pocity pacientky trpící mentální anorexií ve všem všudy odpovídají drogové závislosti: jakmile se anorektik nají, dostane vlastně jakési abstinenční příznaky a trpí. Pociťuje jakési zduchovnění, vzdálení fyzična, veškeré zásahy do tohoto stavu vnímá jako agresi nebo trest.
Pacientky s anorexií obdobně jako narkomani nebo alkoholici dokážou neuvěřitelně podvádět. "Jsou třeba schopny vypít před vážením i tři litry vody, schovat si do šatů závaží. Demonstrativně jedí, pak to okamžitě tajně vyzvracejí. 

Rady rodičům: 
  Nevyčítejte svým potomkům, že jsou silnější. Mohou si vaše slova vzít k srdci až příliš. Uvědomte si, že anorexie a bulimie může vést ke smrti vašeho dítěte. 
Všímejte si jakýchkoli nenormálních diet vašeho potomka, nebo naopak skutečnosti, že ač dítě sní obrovské množství potravin, přesto je stále hubenější. 
  Jistě není zásahem do soukromí dospívající dcery, pokud budete nenápadně hlídat pravidelnost její menstruace. Prvním, ale již velmi vážným signálem pokročilého stadia anorexie je právě vymizení měsíčků. 
Nediskutujte s dítětem, zda se léčit půjde či ne. Pokud je nemoc ve vážném stadiu, nevěřte slibům dětí, že začnou jíst. Dítě s rozvinutou chorobou potřebuje ústavní léčbu, a to většinou několikatýdenní. Podepsání reversu je pak hazardováním se zdravím i životem potomka.
Bulimie
  V řadě případů (odborníci hovoří až o 40 procentech) přechází mentální anorexie, odmítání jídla, do extremního opaku, tedy bulimie. Je to stravovací porucha psychického původu. Člověk, který trpí bulimií, má náhlou neovladatelnou chuť k jídlu, která vede k pravidelným záchvatům přejídání, po nichž se pak jídla zbavuje projímadly nebo vyvoláním zvracení. Nemocní bulimií mívají obvykle normální váhu a nevypadají nemocně, skrývají však neustálý strach z jídla a svou neschopnost přestat se přejídat. Bulimie může způsobit také řadu dalších onemocnění. Bulimie je běžnější než anorexie a postihuje stejně ženy jako muže v každém věku. Známou bulimičkou byla princezna Diana, problémy má švédská korunní princezna Viktorie, málo známým příkladem jsou Jackie Kennedyová, Pamela Andersenova, Jane Fondová a další. 

Pro překonání bulimie je třeba dodržovat některé zásady: 
Jíst jen kompletní normální jídla a ve společnosti dalších lidí. 
Den je třeba naplánovat tak, abyste byli stále zaměstnáni. Nuda a osamělost vyvolávají větší přejídání než hlad. 
V pozadí přejídání často stojí frustrace či potlačovaný hněv. Zkuste někomu vylíčit své pocity. 
Občas si dopřejte malý požitek - čokoládu nebo sáček čipsů. Ublíží jen nepatrně a může odstranit strach ze "zakázaného jídla". 
Nepořizujte si velké zásoby kalorických pochutin - sušenek, sladkostí či oříšků. 
Když se přejíte, neužívejte projímadla, ani se nenuťte ke zvracení. Jedním přejezením nepřiberete, projímadla jsou však návyková a mohou poškodit zdraví. 
Nejezte mezi jídlem žádné pochoutky, mohly by vás uvrhnout zpět do přejídání.

zpět