Z komínů se šíří také rakovina

Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum vydání: 26.4.2001
Podtitulek: JEDY V KOMÍNECH: zabíjíme i sami sebe. Okresní tisk odmítl seznamem jedovatých látek strašit občany
Autor: PETR BROULÍK
Rubrika: Ze severní Moravy a Slezska [Severní Morava a Slezsko]
Strana: 3


Frýdek-Místek - Když úředníci referátu životního prostředí Okresního úřadu ve Frýdku-Místku chtěli nedávno v místním tisku zveřejnit, jaké jedy lidé vypouštějí při spalování umělých hmot a jiných odpadů do vzduchu, neuspěli. "Lidi spíše zajímá nemoc šílených krav, než to, jak jim škodí exhaláty z vlastního komína," řekl mluvčí okresního úřadu Jiří Schnirch. Dodal, že úředníci se tímto dokumentem snaží působit na veřejnost. "Procento lidí pálících všemožný odpad v kotlích v okrese roste. Nechceme zatím přísně zakročovat, protože vnímáme sociální důvody tohoto jevu." Děsivý dokument, který schválil i přednosta onkologické kliniky Pavel Vodvářka, upozorňuje, že spalováním černouhelných kalů, méně hodnotných paliv či odpadů v kotlích rodinných domků se do ovzduší dostávají rakovinotvorné látky a jedy. Nedokonale spálené látky nepříjemně zapáchají, dráždí sliznice horních cest dýchacích, vedou k bolestem hlavy či působí jako nervový jed. Primář Pavel Vodvářka řekl, že tyto látky nezpůsobují vyjmenované nemoci primárně. "Ale pokud jsou v životním prostředí, přispívají k nim. I když nejhorší vůbec je kouření, neboť tam putují jedy do těla přímo," řekl onkolog. Do kotle nebo kamen nepatří dřevotříska, překližka, guma nebo umělá textilní vlákna. Plasty obohacené změkčovadly, barvivy a stabilizátory obsahují těžké kovy, hlavně kadmium a zinek. Při pálení plastů vzniká oxid uhelnatý, jedovatý plyn schopný vázat se na krevní barvivo hemoglobin místo kyslíku. Tím znemožňuje přenos kyslíku krví, což může vést k vnitřnímu zadušení. Spalováním plastů se uvolňují látky, které mají schopnost hromadit se v lidském těle. Světová zdravotnická organizace je označila za ještě škodlivější než obávané polychlorované bifenyly. Nejnebezpečnější je spalování PVC, při němž vzniká kyselina chlorovodíková, která silně dráždí horní cesty dýchací, a vinylchlorid, který je rakovinotvorný. Kouř obsahuje i karcinogenní dioxiny a plynný chlor či fosgen. Jedná se o nebezpečné látky, jež se používaly v první světové válce jako bojové plyny. Vysoké koncentrace mají za následek poleptání plic a okamžitou smrt. Při nedokonalém hoření umělých vláken, například silonu nebo nylonu vzniká čpavek. Ten už při nižších koncentracích dráždí oči, sliznice nosu, působí nevolnost a bolesti hlavy. Uniká i kyanovodík, který i v malých koncentracích vyvolává škrábání v krku, zarudnutí spojivek, prudké bolesti hlavy až závratě. Pálením gumy vznikají oxidy síry, které dráždí dýchací cesty a saze. Ty obsahují polyaromatické uhlovodíky, mezi nimiž se nacházejí silné jedy i látky rakovinotvorné. K výrobě dřevotřísky se jako tmely používají formaldehydové pryskyřice. Při hoření uvolňují formaldehyd a fenoly. Tento jed nepříjemně zapáchá a silně dráždí. Hrozbou pro sousedy nejsou jen chemicky vyrobené látky. Také přírodní látky jako peří vlna nebo bavlna uvolňují při hoření pestrou paletu kyanových sloučenin, patřící ch mezi prudké jedy.
PETR BROULÍK

zpět