Čtvrt miliónu lidí žije s nebezpečným radonem

Dlouhodobý vliv radonu je podle lékařů nebezpečnější, než byla černobylská katastrofa. Čtvrt miliónu lidí v České republice žije v 65 tisících domech zamořených radonem. Řada z nich to neví.

  "Radon skutečně škodí a je jednou z příčin onemocnění horníků. Podílí se i na vzniku nádorových onemocnění," upozorňuje doc. MUDr. Ladislav Horák, CSc., z Nemocnice Královské Vinohrady. Podle statistiky má radon na svědomí deset procent úmrtí na rakovinu plic. "Existuje státní radonový program. Na okresech pracují radonové komise. Je možné získat i státní příspěvek do 150 tisíc korun na zabezpečení postavených obydlí proti pronikání radonu," říká Josef Thomas z Úřadu pro jadernou bezpečnost.

  Zákony jsou, problémy zůstávají
Prostředky na opatření proti radonu ze státního rozpočtu, které se přidělují okresům, rok od roku klesají. Podle ministerstva financí z několika set miliónů korun na začátku devadesátých let na letošních 10,5 miliónu. O dotace může požádat každý, kdo bydlí v domě postaveném a zkolaudovaném do let 1991/1992. Protože peněz ubývá, musejí okresy přidělenou částku na ochranu proti radonu dělit na menší a menší části. Místo sto padesáti tisíc na jeden dům se snaží dát například třikrát po padesáti tisících. To ale znamená, že například občan, pokud utěsnění podlah v jeho domě bude stát sto tisíc, od státu dostane padesát a dalších padesát by si měl připlatit. "Na to nemám," říká osmpadesátliletý domkář z Rakovnicka, "otec přežil radon, snad ho přežiju ijá." Dotace státu není nároková. Domy postavené po roce 1992 nemají na dotace nárok, protože stavebník má ze zákona povinnost prověřit nebezpečí radonu a podle výsledků podniknout opatření či stavbu přenést jinam.

Ústava: obydlí je nedotknutelné
Podle zákona platného od roku 1992, než získáte stavební povolení na dům, musíte předložit rozbor, zda na pozemku není vysoká koncentrace radonu. Pro nejednotnost výkladu dalších předpisů z roku 1997 u řady staveb se ale průzkum důsledně nevyžaduje. Na místech, kde by se nemělo stavět nebo by před výstavbou bylo nutné zajistit protiradonovou ochranu, se staví bez ohledu na radon dál. Podle okresních protiradonových komisí se na tom podílí fakt, že jednotlivé stavební úřady mají k dispozici mapy výskytu radonu v poměru 1:200 000. Ty jsou nepřesné. Pokud například na stavebním úřadě usoudí, že barva na mapě není příliš červená (tedy koncentrace radonu je nízká), důsledně potvrzení o průzkumu radonu nevymáhají. Může to být ale jinak. V současnosti se připravují mapy výskytu radonu v poměru 1:50 000, které jsou přesnější. Jsou ale okresy - jako například Benešov, který provádí vlastní mapování výskytu radonu, a o tom, kde se nachází, mají zdejší pracovníci dokonalý přehled. Navíc podle ústavy je obydlí nedotknutelné. Podle zkušeností okresních radonových komisí by proto bylo právně složité vymáhat například nařízené úpravy stavby, i když byla zanesena ve stavebním povolení. Preventivní opatření proti radonu a poskytování státní pomoci mají v kompetenci okresy. Ty ale příští rok končí svou činnost a není jasné, kdo a zda vůbec někdo se bude rozdělováním prostředků ze státního rozpočtu na ochranu proti radonu zabývat.

  Otevřete alespoň okna
Radon je všudypřítomný radionuklid ve vzduchu, vodě, zemi, atmosféře. Vede k nejvyššímu radiačnímu ozáření populace a domů. V České republice, vinou jejímu geologickému složení, se vyskytuje prakticky všude v různé koncentraci. Od průměrných 100-200 bekerelů, Bq/m3, zdraví nejméně škodlivé po koncentrace nad dva tisíce a výše bekerelů na metr krychlový. Do bytů a domů se radon z podloží dostává netěsnostmi v základech, sklepech, podlahách, do organismu se může dostat i pitím vody zamořené radonem. Ochrana je jednoduchá: větrání a důkladné izolace, dobře postavené základy. Intervence a pomoc státu je založena na dobrovolné nabídce a rozhodnutí občanů tuto pomoc přijmout, říká doktor Thomas.
Zdroj: Právo
Datum vydání: 15.6.2001
Autor: Jiří Vavroň
Rubrika: Trhy & Ekonomika

                                                          zpět