LÉKAŘSTVÍ MÁ KOŘENY V LÉČITELSTVÍ

  Odpradávna bylo lékařství pokládáno za spojení vědy a umění. Z řecké mytologie je známo, že patronem léčitelského umění byl Asklépios, syn Apollóna a královské dcery Koronis.
  Od Asklépia se odvozovala slavná léčitelská škola rodiny asklépiovců, z nichž byl nejznámější Hippokrates. S rozmachem Říma byla původní řecká jména božstev upravena, například na Aeskulapa. Had ovinutý kolem hole s miskou se stal od té doby znakem lékařství.
  Ve světle nových studií však bylo zjištěno, že nejde o hada, ale oblého hlísta, který se nazývá vlasovec medinský.
  Červ vyvolává onemocnění dodnes. Dostává se do zažívacího ústrojí se znečištěnou pitnou vodou ve formě vajíček, dospívá zde a dospělí jedinci potom prorůstají tkáněmi do podkoží. Lidový způsob odstraňování červů spočíval v navinutí červa na úlomek bambusu. To dělali odpradávna lidoví léčitelé. Ze symbolu lékařství tedy plyne, že lékařství má své kořeny v lidovém léčitelství.
Moderní technologie, která proniká stále více do medicíny, dává pozapomenout na někdejší způsoby léčení. Připomeňme jen transplantace orgánů, vývoj nových náhrad, jako jsou umělé klouby a cévy, rozvoj léčby antibiotiky a v poslední době pak zejména rozluštění genetického kódu. Zároveň však dochází k renesanci některých tradičních, osvědčených směrů léčby, jako je akupunktura nebo Kneippova medicína, spojující fyzikální léčbu (vodoléčebné podněty) s léčbou výtažky z rostlin (fytoterapií). Jde však o tradiční léčbu na moderním základě (při přípravě bylinných léků se používají moderní farmaceutické postupy).

Zdroj: Blesk
Datum vydání: 6.5.2001
Autor: MUDr. Jaroslav Pekárek

zpět