Program vítězného prezidentského kandidáta

  Předkládaný materiál obsahuje výčet některých současných problémů českého zdravotnictví a ČLK, které autor považuje za klíčové. Dále jsou popsány kroky, které by měly vést k racionalizaci, profesionalizaci a posílení principů demokracie v České lékařské komoře. 
Komora musí být: 
1-kvalitní servis pro členy (právní pomoc, zastupování při jednáních s pojišťovnami, pomoc při vyhledávání práce a praxe doma i v zahraničí, 
2-důrazná profesní lobby Jednání s politiky, práce s médii s cílem prosadit stabilní vlastnické a ekonomické vztahy - rámcové smlouvy na dobu neurčitou, rámcové smlouvy odpovídající obvyklým obchodním smluvním podmínkám dvou rovnocenných partnerů, možnost prodávat a dědit lékařské praxe, stanovení cen a způsobů úhrad na celý následující rok, umožnit souběh práce s praxí, definice a deklarace ceny lékařské práce), 
3-sjednocující organizací (mající za cíl otupit ostří vzájemných sporů a hledající konsensuální řešení, 
4-organizátor celoživotního vzdělávání (změnit současný pasivní systém sběru bodů na systém, který bude vycházet z podrobné analýzy západních zemí, 
5-organizátor postgraduální výchovy (ČLK by měla vést jednání směřující k reformě postgraduálního systému vzdělávání s cílem zajistit kompatibilnost se zeměmi EU), 
6-garant odbornosti a kvality péče (otevřít diskusi nad současným licenčním řádem a upravit ho tak, aby byl kompatibilní se zvyklostmi západoevropských států, navázat spolupráci s ministerstvem zdravotnictví s cílem pokračovat v započaté práci na standardech).

Tento materiál je nutné brát jako hrubý nástin programových tezí, jejichž cílem je nastartování procesu, který bude pravděpodobně probíhat řadu let, něž se plně realizují alespoň některé body předkládaného programu. 

Výchozí situace: (bez hierarchizace podle stupně důležitosti) 
existuje napětí mezi objemem finančních prostředků plynoucích do zdravotnictví a reálnými možnostmi dnešní medicíny. Míra napětí souvisí s ekonomickou potencí celého státu a s politickým rozhodnutím, jaká část produkce bude směrována do zdravotnictví. Výsledkem jsou tlaky na "zlevnění" zdravotní péče, jejímž cílem je přenést odpovědnost na lékaře ve smyslu hesla "lékaři jsou povinni dodávat světovou kvalitu za české ceny"; 
dominantní postavení VZP, která řídí zdravotnictví a rozhoduje o osudu pacientů a jejich lékařů, aniž by byla dostatečně kontrolována či korigována; 
zpolitizování ČLK a osobní averze vedení ministerstva zdravotnictví k současnému prezidentovi může vyvolat kroky vedoucí ke zrušení ČLK, nebo k omezení jejích kompetencí; 
snahy o atomizaci lékařského stavu mající za cíl získat pro svoji menší a homogennější skupinu lepší podmínky k výkonu povolání. Zafixovaná nevraživosti mezi jednotlivými odbojnostmi a skupinami lékařů, kterou stát i pojišťovny využívají ke svému prospěchu; 
izolace dvou velkých skupin lékařů v nemocnicích (zaměstnanců) od lékařů ambulantních (soukromých) - nemožnost tzv. souběhů, zcela obvyklých v západních zemích. Výsledkem je růst závisti na straně jedné a strachu o profesní perspektivu na straně druhé. Tomu nahrávají i snahy o vytvoření komory "jen" pro soukromé lékaře, což by ve svém důsledku vedlo ke konečnému rozdělení lékařské obce a k raketovému nástupu nevraživosti s eskalací boje o tzv. jeden koláč. Je na první pohled jasné, kdo by měl z toho užitek; 
nesplnění původního předpokladu, že prestiž zákonem zřízené a povinné ČLK bude časem výrazně stoupat. Lékaři, pro které ČLK něco udělala, to vnímají často jako samozřejmost, zatímco ti, kteří momentálně komoru nepotřebují, ji hodnotí spíše negativně. Díky opatrnictví, nepředvídavosti, nedostatku zájmu, profesionality a preferenci osobních cílů se komora nestala univerzálním mluvčím a jednotícím prvkem lékařského stavu. Toto byl hlavní důvod rozdělení ČLK na dvě téměř stejně velké skupiny tzv. konzervativců a reformistů; 
veliká míra osobní nejistoty, která plyne z neustále se měnících podmínek, kdy lékař neví, zda smlouvu s VZP dostane, či nikoliv a za jakých podmínek, či zda nebude vyhozen z nemocnice pro nadbytečnost, či zda jeho nemocnici úplně nezruší. Významný podíl hraje i finanční nejistota soukromých lékařů a nedůstojné mzdy lékařů zaměstnanců. 
Vše plyne z absence jasné státní koncepce celého zdravotnického rezortu a neschopnosti definovat a chránit stabilitu vlastnických, ekonomických a profesních vztahů. Žijeme v době permanentních změn hracích pravidel uprostřed započaté hry; zvyšující se počet lékařů a růst jejich nezaměstnanosti. Ztráta profesní perspektivy pro absolventy lékařských fakult a mladé lékaře; 
postgraduální vzdělávání, které neodpovídá zvyklostem západoevropských států; 
dlouhodobá absence koncepce celoživotní- ho vzdělávání lékařů, která byla vystřídána překotnou a amatérskou snahou vedení ČLK o zavedení dosti neobratného bodovacího systému pasivního vzdělávání; 
malá profesionalita v organizaci ČLK, která znemožňuje, aby ČLK byla silnou lékařskou lobby a současně, aby dovedla účinně dozírat na kvalitu lékařských služeb. 

Hlavní cíle činnosti ČLK: 
1. ochrana členů a hájení jejich zájmů, servis pro lékaře, 
2. snaha o hledání konsensu mezi organizacemi působícími ve zdravotnictví. ČLK by měla hledat jednotící prvky a poskytovat prostor pro diskuse a domluvy mezi těmito organizacemi (vytvoření jakéhosi "lékařského parlamentu"), 
3. protiváha proti zdravotním pojišťovnám a státní správě, 
4. lobbistická organizace, 
5. nezávislý garant odbornosti a kvality poskytované péče a garant odborné úrovně a etiky lékařů, který se nebojí v případě nutnosti rázně zakročit, 
6. hlavní organizátor postgraduálního a celoživotního vzdělávání lékařů, 
7. dobře fungující profesionální aparát zajištující prostředí pro výše popsanou činnost.
 
Ad l.Hájení zájmů členů: 

  ČLK by měla každoročně stanovovat a vyhlašovat minimální ceny lékařské práce, které se musí odvíjet od dosažené kvalifikace a případně i odbornosti (zohlednění míry rizika atp). Takto stanovené ceny by komora měla obhajovat při jednáních s politickou reprezentací a představiteli pojišťoven. 
ČLK musí trvale vést jednání směřující k vytvoření stabilních vlastnických a ekonomických vztahů: jde o to, aby lékaři měli možnost své praxe prodávat, přenechávat a aby byly součástí dědictví. Je nezbytné, aby soukromí lékaři nežili v neustálé nejistotě, zda s nimi VZP smlouvu obnoví či nikoliv. Z tohoto důvodu bude ČLK prosazovat zavedení rámcových smluv na dobu neurčitou. Odstoupit od této smlouvy by mohla pojišťovna pouze na základě rozhodnutí soudu o nedodržení smluvních podmínek. ČLK by měla iniciovat změnu v dohodovacím řízení, aby jednání o cenách probíhala jen jedenkrát ročně (pouze při náhlých změnách - pád měny atp. - by měla být možnost mimořádného jednání). ČLK by měla prosazovat, aby VZP dodržovala platný Obchodní zákon7c a nechovala se svévolně (nevysvětlené krácení fakturovaných plateb a zpožďování plateb či nejasné limity atp.). 
  Prosazení možnosti přechodu do režimu částečných či plných přímých plateb v hotovosti pro praxe, které chtějí poskytovat nadstandardní služby bez toho, aby byl ohrožen smluvní vztah s pojišťovnami (za nadstandardní lze považovat i zkrácení objednací doby). 
  Možnost kombinace práce v nemocnici s prací v soukromé ambulanci například i v režimu "omezené smlouvy", tj. smlouvy na předepisování léků a indukovaných vyšetření s úhradou práce lékaře v hotovosti (v současnosti je snad již dojednáno s VZP, ale doposud není běžně používáno). 
v Trvalá právní pomoc při jednáních s pojišťovnami, státní správou a při trestně právních kauzách (zanedbání péče). 
Zvýšení limitů na proskripci pro lékaře v důchodovém věku. 
Finanční pomoc začínajícím lékařům a lékařům v náhlé životní nouzi (založení nadace, jejíž pro- středky budou sloužit lékařům, kteří se dostali do 
tíživé životní situace, nebo začínají se svou praxí, případně pro mladé lékaře k získání zkušeností ve světě - účast na kongresech, stáže atp.). 
Navázání užší spolupráce se zahraničními komorami, případně i s vládními institucemi s cílem jednak rozšířit nabídku stáží a studijních pobytů, ale i možností pracovního uplatnění v zahraničí. Komora by mohla hrát roli zprostředkovatele. 

Ad 2. Koordinace mezi organizacemi působící- mi ve zdravotnictví: 
  ČLK by se měla stát prostorem k pravidelným setkáním zástupců organizací, které mluví za různé skupiny lékařů. Mělo by jít o jakési volně přístupné diskusní fórum, jehož cílem je především dát prostor různým názorům, se kterými by měli být představitelé ~LK, ale i dalších organizací, seznámeni. Ideální stav spočívá v nalezení konsensuálních řešení, jejichž cílem je, aby jedna skupina nezískávala přílišné výhody na úkor jiné části lékařské obce, ale aby se působení jednotlivých organizací sčítalo ve prospěch většiny lékařů. Reálný stav bude spíše ve výměně názorů a objasnění výchozích pozic a argumentů jednotlivých skupin, což ve svém důsledku povede k určitému otupení mnohých doposud vládnoucích rozporů. Komora nemusí být (ze zákona ani není) přímým účastcem dohodovacích řízení, ale měla by iniciovat setkání zástupců poskytovatelů ještě před dohodovacím řízením s cílem uzavřít písemnou smlouvu, která by vázala poskytovatele hájit předem domluvená stanoviska, čímž by se zamezilo vzniku "podrazů", kterých jsme někdy svědky při dohodo- vacích řízeních. 
Zpětné působení na představitele jednotlivých organizací s cílem legitimizace oprávněných a v západním světě ustálených rozdílů v příjmech jednotlivých lékařských profesí a skupin. Je nezbytné, aby lékaři pochopili, že rozdíly v příjmech jsou v západoevropských státech běžné a jsou tam všeobecně akceptovány. Je nezbytné, aby se stejná struktura příjmů ustálila i u nás s tím, že by se jí lékaři jedno- tlivých skupin a profesí měli naučit uznávat a vnímat jako normální stav, se kterým je nezbytné počítat. 
Ad 3. Protiváha proti VZP a dalším pojišťovnám: Jednotliví lékaři mají pouze mizivou šanci uspět proti dobře organizované a legislativně obrněné mašinérii pojišťoven, především VZP. Je nezbytné zintensivnit jednání s vedením pojišťoven s cílem zlepšení vztahů mezi organizacemi. Ideální stav, kterého bychom měli dosáhnout, by byl ten, kdy VZP nejedná přímo pouze s jednotlivými zařízeními, ale vždy za přítomnosti zástupců komory, kteří dbají na to, aby se pojišťovny chovaly korektně a v souladu s dojednanými pravidly. V otázkách způsobu a výše úhrad se budeme snažit dosáhnout dohody již před začátkem vlastních dohodovacích řízení. 
  ČLK musí vyvinout tlak, aby VZP hrála roli plátce, a nikoliv roli tvůrce a správce systému. V tomto smyslu je nutné pracovat s poslanci na změně zákona. VZP nesmí sama rozhodovat o zařazení či vyřazení ze sítě smluvních zařízení. VZP nesmí svévolně zadržovat či krátit platby. VZP nesmí svévolně stanovovat objemové limity, které se sou- časně ani nesnaží zveřejnit (např. lékové limity). VZP nesmí zastrašovat smluvní lékaře tím, že jim neobnoví či zruší smlouvy, pokud se nebudou chovat tak, jak si VZ~ momentálně přeje. 
Smluvní vztah lékaře s pojišťovnou musí být rovnocenným partnerstvím vycházejícím z běžného obchodního práva. 
Ad 4. Lobbistické organizace: 
  Využívat všech zákonných forem vedoucích k vytvoření pozitivního image lékařského stavu spolu s běžnými formami politického lobbování (účast na všech jednáních zdravotních výborů obou komor parlamentu, účast a pořádání společenských a odborných akcí pro poslance a další politiky, odborné stáže pro poslance, práce s dotčenými ministerstvy atp.). Jde především o to, aby ČLK nebyla fixována jednostranně na některou politickou stranu, ale stejně intenzivně jednala se všemi demo- kritickými politickými silami v zemi s cílem najít spojence při prosazování oprávněných zájmů lékařů a jejich pacientů. ČLK musí být striktně apolitickou organizací, jejíž představitelé se po dobu výkonu 
funkce nebudou aktivně politicky angažovat ve pro- spěch některé strany.
Ad 5. Garant odbornosti a kvality péče:
  v Je nezbytné odstranit asymetrii, kdy ČLK dohlíží na soukromá zařízení, zatímco státní a městské ústavy často nesplňují kritéria a CLK jen bez- mocně přihlíží. Musí platit stejné podmínky pro stát- ní zařízení jako pro nestátní. 
Nutností se jeví urychlené otevření diskuse o tom, jaké atestace (délka praxe) stačí k výkonu sou- kromě medicíny a zda nenazrál čas na zásadní změnu licenčního řádu včetně způsobu udělování funkčních licencí (např. tvorba akreditovaných pracovišť a garantovaných školitelů). 
  Pokračování v práci na odborných standardech. Změna ve způsobu posuzování stížností - přenést náklady řízení na stěžovatele (poplatek za podání stížnosti). Při závěru ČLK, že stížnost byla oprávněná, se poplatek stěžovateli vrátí a náklady řízení ponese potrestaný lékař (sníží se počet neoprávněných stížností a sníží se počet stěžovatelů, kteří se zároveň obracejí na ČLK a MZ a zdravotní rady atp.). Způsob projednávání stížností upravit podle Správního řádu platného pro jednání státní správy, čímž dojde k urychlení projednávání stížností. Ustanovit experty Č~LK pro jednotlivé odbornosti s krajskou působností (hranice vyšších územněsprávních celků) nejlépe z řad existujících soudních znalců, jejichž odborné posudky budou podkladem k rozhodnutí. 
Ad 6. Postgraduální a celoživotním vzdělávání: 
  ČLK by měla jednat se státem o možnosti převzetí garance nad postgraduálním vzděláním lékařů v ČR. ČLK by měla být koordinátorem akcí, které by v budoucnu měly probíhat decentralizovaná ve spolupráci s lékařskými fakultami a dalšími významnými zařízeními na území ČR (ústavy, větší nemoc- nice atp). Náš nový postgraduální systém by měl vzniknout na podkladě důkladné analýzy západoevropských systémů. 
  Současný systém celoživotního vzdělávání se nejeví optimální a bude nutné jej urychleně upravit. Je zatížen velkým množstvím podstatných chyb, které hrubě diskreditují nezbytné celoživotní vzdělá- vání. Návrh např. nezohledňuje nejdůležitější formu vzdělávání, kterou je četba odborné literatury, není zajištěna kontrola úrovně jednotlivých akcí, lékař jedné odbornosti může získat "body" za přednášku z úplně jiné odbornosti, systém je založen pouze na "odsezení" akce, a nikoliv na tom, co si lékař odnáší. V neposlední řadě navržený systém veřejně odmítla řada medicínských autorit, a dokonce i některé odborné společnosti jej prohlásily za nedůstojný. Z tohoto důvodu bude nezbytně nutné provést urychleně podrobnou analýzu západoevropských systémů celoživotního vzdělávání. Na podkladě přesných informací, které vedení ČLK nemá, neb žádnou analýzu neprovedlo, je nezbytné vypracovat návrh nové- ho systému a ten předložit k diskusi uvnitř ČLK. Současně se do diskuse musí zapojit i odborné společnosti. Teprve na podkladě výsledku těchto diskusí se vypracuje definitivní návrh, který bude předložen sjezdu ČLK. 
Ad 7. Profesionalizace ČLK: 
  Samosprávná organizace mající cca 40 tisíc členů a vykonávající svěřené úkoly státní správy musí být řízena týmem, který se této práci plně věnuje. Komora je ze zákona zřízena jako prezidentská samospráva a předpokládá se, že prezident k této funkci vykonává lékařskou praxi. Není však definováno, jaký rozsah má praxe mít. Zdá se životní nutností, aby prezident ČLK věnoval této funkci čas v minimálním rozsahu jednoho celého pracovního úvazku a po dobu výkonu funkce se lékařskou praxí zabýval pouze v nadúvazku jako vedlejší činnost (nevhodnost kumulace funkcí se opakovaně projevila, stejně nemožné je, aby například prezident měl normálně fungující ordinaci či pracoval na plný úvazek v nemocnici). Prezident musí být manažerem, který funkci bere jako své hlavní a nejdůležitější zaměstnání. Bez této podmínky bude komora pořád něco na způsob spolku "baráčníků". Výhodnost profesionálního prezidenta se jednoznačně osvědčila u stomatologů, kterých je pouhých 6000. 
Je nezbytné posílit a kultivovat demokratické principy v ČLK, aby již nemohla být zneužita k realizaci osobních nebo skupinových cí1ů na úkor zbytku lékařské obce. Životní nutností je užší kontakt s okresními sdruženími, který se dá zajistit i tím, že představenstvo bude vyjíždět na svá zasedání do jednotlivých okresů. 
ČLK by měla mít vlastní budovu, kde bude soustředěn centrální aparát. Organizace mající nemovitý majetek je daleko pevněji zakotvena ve společnosti a nelze ji jen tak jednoduše zrušit na podkladě politického rozhodnutí. Nemovitý majetek zajistí komoře do budoucna i hmotnou nezávislost, a tím ji upevní její pozici vůči státu. 
  Zvýšení úrovně a produktivity práce centrál- ní kanceláře, která převezme úkoly, které vedení ČLK zadalo soukromé firmě Inres-Sones (vedení registru členů za 484 680 Kč a vedení evidence stížností za 404 880 Kč). 
ČLK musí mít permanentně fungující právní oddělení sloužící členům. Současně bude nezbytné právně přehodnotit řadu stavovských předpisů, které jsou v rozporo s obecnou legislativou. Toto oddělení by mělo na základě zadání ČLK vytvářet i návrhy zákonů, které bude vedení komory předkládat poslancům. Měl by být zajištěn téměř nepřetržitý právní servis pro lékaře, kteří se dostali do nesnází (stížnost, žaloba atp). 
  Významně zlepšit práci tiskového odboru, jehož úkolem je práce s médii, jejich monitoring, vydávání vlastních informačních zdrojů a okamžité předávání informací pro okresní sdružení v elektronické podobě. Bude nezbytné urychleně přehodnotit současnou podobu časopisu a zvážit varianty,jakou novou podobu má mít informační médium pro členy ČLK. Úroveň dnešního časopisu vůbec neodpovídá vynaloženým prostředkům (dva redaktoři!, jedna sekretářka a nájem prostor za 144 000 Kč). 
  Vyčleněná složka centrálního aparátu musí neustále komunikovat se sekretariáty okresních sdružení a zajišťovat jejich metodické vedení a případné doškolení v oblasti nových metodik (počítačové zpracování databází, komunikace po internetu atp). Centrum by mělo pomáhat malým sdružením, aby dosáhly běžného okresního standardu (dovybavení technikou, příspěvek na sekretář'ku atp.). Nezbytné je okamžité zprovoznění doposud nefunkčního informačního systému (budován 2 roky a stál již více než 1,5 mil. Kč - zvážit osobní odpovědnost MUDr. Ivana Vonkeho za tyto neúčelně vynaložené prostředky). 
Vyhledávání sponzorů a organizace významných společenských a kulturních akcí na všech úrovních. 
  Permanentně působící vzdělávací a licenční odbor, jehož cílem by mělo být do budoucna převzetí organizace postgraduálního a kontinuálního vzdělá- vání. Tato skupina by měla být ve styku s komorami EU a začít pracovat na systému vzájemného uznává- ní praxí a atestací. 
  Zahraniční komise mající za cíl navazovat spolupráci se západoevropskými a severoamerickými státy s cílem získání stáží, studijních pobytů, pracovních míst, grantů EU atp. 
  Pracovní odbor, jehož náplní bude vyhledá- vání volných míst jak na území republiky, tak v jiných státech. ČI,K by měla mít databázi volných pracovních míst a volných, tj. neobsazených "smluv" s VZP. Dále by měla být navázána spolupráce se státy, kde by čeští lékaři mohli pracovat. 
  Informační databanka - rešeršní oddělení spolupracující především s ÚZIS, informační databází VZP a parlamentním institutem. Tato databanka by měla lékařům poskytovat průběžné důležité informace o chodu českého zdravotnictví. 
Poradní sbor prezidenta ČLK - vycházející z principu porad předsedů okresních sdružení, kteří by se měli scházet nejméně jednou za čtvrtletí a prezident by s nimi měl konzultovat své záměry. 
Poradní sbor prezidenta složený ze zástupců jednotlivých lékařských odborností (návaznost na současnou vědeckou radu). 

MUDr. David RATH, prezident ČLK 
ČLK, číslo 12/1998 

zpět