ZDRAVOTNICTVÍ v podání politických stran aneb volby 2002
KDU-ČSL
prohlašuje, že zdraví občana je nejen z jeho hlediska, ale i z hlediska
společnosti jednou z největších hodnot. Proto je povinností státu, aby všem občanům zajišťoval a zaručoval dostupnou zdravotní péči. Za základ této péče považujeme systém veřejného zdravotnictví, které je založeno na
všeobecném, povinném, solidárním zdravotním pojištění. Největším problémem zdravotnictví je v současné době jeho financování.
Zrušení regulace nákladů na zdravotní péči a její převedení na platby za
výkony, vedlo spolu s dalšími nedostatky v koncepci zdravotnické politiky, k nadměrnému, často neúčelnému čerpání
prostředků z pojistného a nakonec až k jejich dnešnímu nedostatku. Náprava tohoto stavu je možná jen opětovným
zavedením nezbytných kontrolních a regulačních mechanismů. Ty však musí svým charakterem odpovídat změnám, k nimž v průběhu dosavadní transformace
zdravotnictví došlo. Jsme přesvědčeni, že prvním, zásadním krokem ke stabilizaci výdajů na
zdravotní péči je standardizace léčebných postupů včetně jim odpovídající
optimální farmakoterapie. Ta umožní přechod od současného bodového systému
ke sdružování výkonů do plateb za diagnózu a k uplatnění plateb za
zaregistrovaného pojištěnce (kapitační systém) v primární péči. V
nemocnicích chceme zavést kombinaci paušálních plateb s platbami za
diagnózu. Uplatňování léčebných standardů musí být doplněno souborem dalších opatření zaměřených na snížení nákladů na léky, zejména důslednou kategorizací léčiv, regulací cen monopolních výrobců, kontrolou preskripce, optimalizací léčebných postupů a zásobování léky v nemocnicích. Za jedno z důležitých opatření, které omezí neúměrné narůstání počtu
zařízení poskytujících zdravotní péči, považujeme zavedení akreditace
pracovišť. Právo a souhlas k poskytování určitého druhu zdravotní péče
chceme podmínit nejen úrovní jejich přístrojového vybavení a odborností
personálu, ale i jeho zkušeností vyplývající z určité četnosti prováděných
léčebných výkonů. Prostředky získané ze všeobecného zdravotního pojištění jsou prostředky
veřejnými, a proto musí být vydávány v režimu veřejného financování. KDU-ČSL bude prosazovat, aby v rámci okresu (regionu) byl formou veřejné soutěže na základě obecně závazných kritérií vyhledáván nejlepší poskytovatel zdravotních služeb. Chceme, aby síť takto vybraných zdravotnických zařízení poskytovala zdravotní služby každému, bez ohledu na to, kde je pojištěn a aby záruku za jejich úhradu pojišťovnou převzal stát.
KDU-ČSL nepodpoří snahy o překotnou privatizaci lůžkových zařízení, protože současné příjmy poskytovatelů zdravotní péče nevytvářejí dostatečné zdroje na splácení privatizovaného majetku a neúnosně zatěžují pojistný systém. Jsme přesvědčeni, že významné místo v nemocniční péči náleží veřejně prospěšným neziskovým organizacím. Chceme, aby v každém okrese existovala alespoň jedna nemocnice s postavením veřejnoprávního subjektu.
Budeme prosazovat systém financování zdravotní péče z více zdrojů. Jsme
přesvědčeni, že kromě zdravotního pojištění se na něm musí podílet i státní
rozpočet a rozpočty místní či regionální. Ze státního rozpočtu chceme
financovat vysoce specializované náročné programy a investice, místní a
regionální příspěvky by měly vyjadřovat zájem příslušné komunity na územní
dostupnosti zdravotnických služeb, na jejich rozsahu a kvalitě. Snížení počtu zdravotních pojišťoven a jejich provozních nákladů považujeme za naprosto nezbytné. Administrativní náklady spojené s výběrem pojistného chceme omezit sloučením zdravotního a nemocenského pojištění a případně i jejich společným výběrem se sociálním pojištěním.
KDU-ČSL je přesvědčena, že garantem odborné a etické úrovně zdravotnictví
musí i v budoucnu zůstat příslušné profesní komory.
KSČM
ZDRAVÍ NEMŮŽE BÝT ZBOŽÍM
Ústava ČR garantuje právo na bezplatnou zdravotní péči všem občanům. Toto
právo vytváří nejen podmínky pro jednotlivé občany, ale pro budoucnost celé
společnosti. Zdraví nemůže být zbožím - v nemoci jsme si všichni rovni.
Proto chceme:
Opustit tržní koncepci v oblasti poskytování zdravotní péče, protože je
zcela vzdálena potřebám společnosti i etice povolání pracovníků ve
zdravotnictví. Obnovit regulační funkci státu ve zdravotnictví a dodržet tak garanci
ústavní zásady o bezplatné zdravotní péči na základě veřejného solidárního
zdravotního pojištění. Jako základ systému zdravotní péče stanovit program všeobecné zdravotní
prevence, včetně aktivní podpory zdravého životního stylu obyvatel.
Postupně zlikvidovat systém přímých plateb pacienta za poskytnutou zdravotní
péči, vyjma platby za zbytnou a nadstandardní péči. Zachovat a rozvíjet základní síť zdravotnických zařízení, aby jejich služby
byly pro občany dostupné i územně. Soukromou zdravotní péči orientovat
především na oblast zvláštních a nadstandardních služeb (které ovšem mohou
poskytovat i zdravotnická zařízení ve veřejném sektoru). Přijmout účinná opatření proti předražování léčiv (např. v oblasti regulace
dovozu léčiv, pravidel provozování lékárenské služby a snížení obchodní
přirážky u léků). Postupně zrušit spoluúčast pacientů na úhradě nezbytných
léčiv. Zabezpečit hygienickou kontrolu všech výrobků i služeb, které mohou ovlivnit
zdravotní stav obyvatel. Lázeňskou péči v rozsahu, kdy tvoří součást léčebného procesu, podporovat a
podřídit účinné kontrole státní zdravotnickou správou. Rozšířit podle
možností podíl lázeňské péče hrazené ze zdravotního pojištění.
Zastavit privatizaci nemocnic, podpořit působení zdravotnických zařízení v
rámci různých forem veřejného sektoru, zejména jejich převod do majetku
obcí. Omezit diktát pojišťoven nad zdravotnictvím, sjednotit systém zdravotního
pojišťovnictví (včetně likvidace nadměrného počtu zdravotních pojišťoven) a
snížit touto cestou výdaje. Systém zdravotního pojištění propojit se
systémem státního a obecního financování, podřídit veřejné kontrole a
budovat na základě principu samosprávy pojištěnců (rozšiřovat jejich podíl
na rozhodování o využití prostředků). Na základě propracování nového systému zrušit bodovací systém hodnocení
práce zdravotnických zařízení, který je dnes nevýhodný pro pacienty i
lékaře. Nový systém založit především na kapitačním principu (tj. především
podle počtu ošetřených pacientů, nikoli bodováním výkonů) s hodnocením práce
lékařů podle výsledků nezávislé kontroly. Obnovit zdravotnický výzkum s důslednou kontrolou a regulací jeho
efektivnosti. Zabezpečit průběžné, státem podporované postgraduální
vzdělávání lékařů a středního zdravotního personálu. Podporovat ekonomické sdružování soukromých lékařů poskytujících
zdravotnické služby širší veřejnosti. Jako důležitou součást zdravého způsobu života všestranně podporovat zejména
rekreační sport občanů. Přijmout zákon o tělesné výchově a sportu v úzké
vazbě na zajištění zdraví občanů.
US
Zdravotní péče
Lidské zdraví je individuální hodnota a péče o něj je především odpovědností každého jednotlivce. Kvalita a rozsah zdravotní péče musí zajišťovat dohodnutý společenský standard. Nové a progresivní lékařské postupy jsou stále dražší a proto mohou být zaváděny jen úměrně ekonomickým možnostem společnosti. V případech, kdy v důsledku onemocnění nebo úraz dojde k ohrožení sociálního postavení občana nebo jeho rodiny, musí účinně vypomoci solidární systém veřejného zdravotního pojištění.
Zvyšování kvality zdravotní péče je provázeno napětím mezi množstvím
finančních prostředků a objemem poskytované zdravotní péče. Struktura a
statuty mnohých poskytovatelů jsou stále ještě nevhodné, správa veřejných
prostředků zdravotními pojišťovnami není vždy efektivní, přežívá představa
o "zdravotnictví zdarma", kterou stávající zdroje nemohou pokrýt. Společenské a finanční ocenění práce lékaře i dalších zdravotníků je
nedostatečné, jsou tolerovány poruchy ve vzájemných vztazích plátců,
pojišťoven a zdravotnických zařízení a jejich dodavatelů. Chceme výrazně posílit systém prevence nemocí, podpory a ochrany zdraví.
Budeme usilovat o to, aby se postupně vytvořila různorodá vlastnická
struktura zdravotnických zařízení. Systém financování převážné části
zdravotní péče z povinného pojištění, založený na mezigenerační solidaritě,
chceme vyváženě propojit s osobní odpovědností jednotlivce a rodiny, jež je
vyjádřena individuálním a rodinným připojištěním a finanční spoluúčastí. Za
tímto účelem se zasadíme o průhledný systém zdravotní péče, který jasně
stanoví, jaká péče je plně garantována státem (hrazená solidárním pojištěním), která péče předpokládá spoluúčast a která je hrazena ze
soukromého připojištění nebo přímou platbou. Náš přístup:Cílem je:
Dostupný a efektivní systém ochrany a obnovy zdraví, směřující k
plnohodnotnému životu a prodlužování jeho délky. Proto budeme prosazovat:
aby občané byly plně informováni o ceně zdravotní péče a o tom, proč a v
jakém rozsahu ji budou hradit aby dostupnost zdravotní péče respektovala dopravní, územní a další aspekty posílení vlivu regionů na rozhodnutí o optimalizaci zdravotnických zařízení aby se základním článkem zdravotní péče stal praktický lékař, který se jako budoucí rodinný lékař stane průvodcem a garantem zdravotní páče pro každého občana dořešení vlastnických vztahů ke zdravotnickým zařízením a zajištění rovného
přístupu k veřejným zdrojům aby všichni poskytovatelé zdravotní péče měli rovné právo ucházet se o veřejné finanční prostředky včetně investičních
vymezení garantované péče a možných režimů plateb, pomocí vhodných
úhradových mechanismů vytvářet optimální strukturu a návaznost ambulantní a
lůžkové péče postupnou reformu rozpočtových a příspěvkových organizací směrem k veřejnoprávním společnostem vytvoření podmínek pro připojištění a postupnou přípravu zavedení systému celoživotního zdravotního pojištění
Budeme podporovat: ekonomickou odpovědnost zdravotních pojišťoven za výsledky svého hospodaření a jejich pluralitu vytvoření koncepce prevence, podpory a ochrany zdraví osvětu v otázkách zdravého způsobu života
ODS
HLAVNÍ ZÁSADY NAVRHOVANÉ REFORMY ZDRAVOTNICTVÍ
V posledních deseti letech proběhla ve zdravotnictví výrazná modernizace,
občané mají k dispozici množství nových metod, prostředků a léčiv a taktéž
podíl HDP plynoucího ročně do zdravotnictví (cca 7 %) odpovídá evropskému
průměru.
Souběžně však neproběhla změna hluboce zakořeněných sociálních a kulturních
zvyklostí občanů. Většina občanů nadále pokládá své zdraví nikoliv za
individuální, ale veřejný statek, o který je povinen pečovat "bezplatně"
stát, z čehož dále pramení značné nadužívání a zneužívání těchto
"bezplatných" zdravotních služeb. Velká většina občanů nadále nemá základní informace o tom, kolik na
zdravotnictví přispívá a kolik z něj čerpá a to zvláště občané, za které
platí zdravotní pojištění stát. Taktéž zdravotníci a zdravotní pojišťovny nejsou příliš motivováni k
efektivnímu chování v systému veřejného zdravotního pojištění a přenášejí
zodpovědnost za financování zdravotnictví pouze na stát. Pokud se nepodaří cílenými a dotaženými reformními kroky změnit tyto
zvyklosti občanů i zdravotníků, je každá reforma zdravotnictví předem
odsouzena k zániku. Cílem navrhované reformy zdravotnictví nemůže být nic jiného než dosažení co
nejlepšího zdravotního stavu obyvatelstva. Navrženými nástroji k dosažení tohoto cíle jsou tržní principy, které vnesou
do zdravotnictví nezbytné efektivní chování jak pacientů, tak lékařů a
zdravotních pojišťoven (efektivní, k systému zdravotnictví solidní chování
se finančně vyplatí, neefektivní a nesolidní chování se nevyplatí).
Nutnost nové definice ústavních práv pacienta Současná definice práva pacienta na bezplatnou péči je překážkou jakékoliv
reformy zdravotnictví, neboť vůbec nebere v potaz ekonomické možnosti státu.
Navrhuji proto následující definici: Pacient má právo na bezplatnou zdravotní péči v rozsahu daném zákonem,
přiměřenou svým zdravotním potřebám a finančním možnostem veřejného
zdravotního pojištění v době vzniku těchto zdravotních potřeb. Nezbytnost zúžení rozsahu služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění
Navrhuji zúžit rozsah služeb, dnes hrazených z povinného veřejného
zdravotního pojištění. Jde o služby, které v podstatě nejsou službami
zdravotními (např. doprava vyjma záchranné služby, ubytování a strava v
lůžkových zařízeních, sociální péče poskytovaná ve zdravotnických
zařízeních), dále jde o služby, jejichž čerpání či nečerpání může pacient
ovlivnit prevencí (např. většina zubní péče) a konečně jde o služby, které
si pacient vybírá sám, bez doporučení svého praktického lékaře (specializovaná a lůžková péče nevyžádaná praktickým lékařem). Těmito
změnami dojde k většímu soustředění prostředků na vlastní zdravotní péči a k
omezení nadužívání a zneužívání zdravotních služeb. Návrh reformy předpokládá, že rozsah zdravotních služeb hrazených z
veřejného zdravotního pojištění definuje zákon. Nezbytnost definice obsahu služeb hrazených z veřejného zdravotního
pojištění Navrhuji, aby o obsahu zdravotních služeb, hrazených z veřejného zdravotního
pojištění rozhodovaly zdravotní pojišťovny, neboť ty musí být zodpovědné za
vyrovnanost svých rozpočtů (dnes jim jak příjmy tak výdaje určuje někdo
jiný) a mají k tomu též nejvíce nezbytných informací. Obsah zdravotních
služeb, hrazených z veřejného zdravotního pojištění je dán Základním
zdravotním plánem, stejným pro všechny zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojišťovny mohou v tomto Základním pojistném plánu omezit léčbu
banalit a soustředit tak finanční prostředky na léčbu opravdu závažných
nemocí a zdravotních stavů. Navrhuji též, aby zdravotní pojišťovny mohly svobodně nakupovat zdravotní
služby pro své klienty u vzájemně si konkurujících poskytovatelů zdravotních
služeb (lékařů, lůžkových zařízení a.t.d.) a mohly též systémem smluvních
vztahů postupně vytříbit síť lékařů, lůžkových zařízení apod. a to eliminací
nejhůře a nejdráže pracujících zdravotníků a zařízení. Individuální či rodinné pojištění každého občana
Navrhuji přejít od stávajícího systému s většinou "státních pojištěnců" k
systému, v němž je každý občan individuálně či rodinně pojištěn u jim
vybrané zdravotní pojišťovny jím vybraným zdravotním plánem.Omezením rozsahu a obsahu zdravotních služeb, hrazených z veřejného
zdravotního pojištění totiž vzniká širší prostor pro komerční připojištění a
pro nabídku množství kombinovaných pojistných plánů (kombinace Základního
pojistného plánu s různými typy komerčního připojištění). Každý občan má pak
možnost vybrat si pro něj prospěšný, vhodný a finančně únosný pojistný plán
u vzájemně si konkurujících zdravotních pojišťoven. Likviduje se tak současná nezbytnost buď se spokojit s dnešními
rovnostářskými zdravotními službami, nebo si obstarat lepší na existujícím
černém trhu.Základní regulační prvek na straně nabídky. Navrhuji umožnit zdravotním pojišťovnám uzavírat takové smluvní vztahy s
lékaři a zdravotními institucemi a užívat takové způsoby plateb (kapitační
platby, platby za diagnosu, paušální platby apod.), které nutí
poskytovatele zdravotních služeb poskytovat za dané peníze optimální rozsah, obsah a
četnost zdravotních služeb, neboť logicky ztrácejí zájem indukovat u
pacientů poptávku po dalších zdravotních službách Základní regulační prvky na straně poptávky
Navrhuji mimo zachování současných prvků spoluúčasti, zavést limitovaný
poplatek při prvním kontaktu pacienta se systémem zdravotní péče v
kalendářním roce a dále zavést poplatek za lékařskou pohotovost (vyjma
záchrannou službu) a platbu za pohyb ve zdravotním systému bez doporučení
praktického lékaře. Jde o cílené nastavení regulačních prvků tam, kde mají
dle zkušeností ze světa největší regulační účinek, aniž by ohrožovaly zdraví
pacientů. Navrhuji dále možnost limitovaného individuálního zvyšování a snižování
pojistného zdravotními pojišťovnami v závislosti na přístupu pacienta k
prevenci, v závislosti na solidním chování v systému zdravotní péče a v
závislosti na výši spoluúčasti. Co přinese navrhovaná reforma zdravotnictví občanům
Možnost výběru zdravotního plánu dle potřeb, přání a možností.
Možnost legálního nákupu všech služeb nehrazených z veřejného zdravotního
pojištění a tím likvidaci černého trhu ve zdravotnictví. Namísto zastaralé a kvalitativně různorodé sítě lůžkových zařízení moderní
síť kvalitně vybavených nemocnic. Jinak řečeno: náhradu kvantity kvalitou.
Větší šanci na uzdravení či přežití, neboť namísto hrazení banalit a
zbytných vyšetření a ošetření zbude více peněz na léčbu opravdu závažných
onemocnění a zdravotních stavů. Co přinese navrhovaná reforma zdravotnictví zdravotníkům
Dlouhodobě stabilní prostředí pro podnikání. Více finančních prostředků.
Na svém zdraví a kapse motivovaného pacienta. Co přinese navrhovaná reforma zdravotnictví zdravotním pojišťovnám
Dlouhodobě stabilní prostředí pro podnikání. Více rozhodovacích pravomocí při nakládání se zdravotním pojištěním.
Širší prostor pro komerční připojištění.
ČSSD
Zdravotnictví
Zdraví občanů pokládáme za veřejný zájem, zdroj a bohatství společnosti a
podmínku dobré kvality života, nikoli pouze soukromý zájem a statek..
Veškeré rozhodování o zásadních otázkách ve zdravotnictví otevřeme pro
širokou veřejnou a demokratickou diskusi. V oblasti zdravotnictví hodláme vycházet z evropských tradic a zkušeností i
ze specifik vývoje a reality v České republice. Právní prostředí upravíme
podle evropských úmluv. Podpoříme právní ochranu pacientů. Racionalizačními opatřeními chceme zabránit růstu nákladů a poklesu kvality
poskytované péče. Klademe zvláštní důraz na prevenci a podporu zdraví. Cíle
stanovené Světovou zdravotnickou organizací pro evropské země pokládáme za
závazné, zejména dosažení větší rovnosti jednotlivých skupin občanů ve
zdraví. Významnější omezení solidarity ve zdravotní péči je proto pro nás ve
vztahu k občanům s nízkými příjmy, nemocným a starým nepřijatelné. Naproti
tomu odmítáme solidaritu při poskytování prostředků a služeb z veřejných
prostředků určených na zdravotnictví, pokud jsou neúměrně nákladné nebo
významně nepřispívají k zachování života a udržení zdraví. Systém úhrad
poskytovatelům zdravotní péče musí změnit jejich motivaci směrem ke
zlepšování hospodárnosti v nakládání s veřejnými prostředky při udržení
vysoké kvality zdravotní péče. Budeme dávat přednost rozpočtovému
financování s kontrolou kvality poskytované péče před výkonovým systémem se
snahou regulovat dostupnost péče poplatky a dalšími omezujícími opatřeními.
Rozhodujícím zdrojem financování bude veřejné zdravotní pojištění. Prioritou
vlády bude odstranění trvajícího chaosu a libovůle. Budeme usilovat o
standardizaci dostupnosti, personálního a materiálního vybavení a kvality
poskytované péče.Budeme klást důraz na racionalizaci sítě zdravotnických zařízení s
koncentrací nákladné péče s jejich jasným postavením a definovanou
odpovědností. Zvláštní pozornost budeme věnovat racionalizaci v oblasti
lékové politiky. Dostupnost zdravotní péče musí být garantována zákonem s
odpovědností státu a příslušných územních celků. Budeme prosazovat účelnou
rajonizaci zdravotnických zařízení při zachování možnosti svobodné volby
zdravotnického zařízení. Výběr zařízení pro síť musí být korektní, s jasnými
pravidly a kritérii, kontrolovatelný a objektivně přezkoumatelný. Budeme
dbát na zajištění dostupnosti služeb a využití kvalifikovaného personálu i
po případném zrušení zařízení. Současně budeme směřovat k přiblížení poměru
mezd zdravotníků ve vztahu k průměrné mzdě k poměru, který je obvyklý v
zemích EU. Budeme klást důraz na dlouhodobý rozvoj péče na základě koncepce
jednotlivých oborů a systematické celoživotní vzdělávání zdravotníků. Budeme dbát na minimalizaci neefektivních nákladů, např. spojených se
správou veřejného zdravotního pojištění, a to i cestou sloučení zdravotního
a nemocenského pojištění. Budeme podporovat rozvoj využívání informačních technologií ve
zdravotnictví při zajištění ochrany osobních dat. Budeme zlepšovat podmínky pro uplatňování prevence, propagaci zdravého
životního stylu, rehabilitace, podporu zdravých životních podmínek a jejich
kontrolu. Jde o povinnost státu a nejen soukromý zájem každého jednotlivce.
zpět
|