|
Nehazarduje
MZ ČR zbytečně? "Stanovisko
hlavního hygienika ČR o možném opětném zpřísnění limitů v
budoucnu je naprosto naivní představa. Je to, jako kdybychom na křižovatkách
zrušili zkušebně oranžové světlo a když se to neosvědčí, tak
ho znovu zavedeme" míní ing.Musil ze Státního zdravotního ústavu. Jak
působí znečištěné ovzduší na lidský organismus se ví celkem přesně.
Co způsobí stále se zvětšující hustota elektromagnetického záření
(EMG smog) se přesně neví. Znečištění prostoru houstnoucím
elektromagnetickým smogem se bude v ČR zvyšovat zejména v
souvislosti s budováním stovek základnových stanic pro třetí
generaci sítí mobilních telefonů. Přesto MZ ČR zmírnilo hygienické
limity pro obyvatelstvo. Ve srovnání s dosavadním stavem jde o krok
zpět a likvidaci předběžné opatrnosti. Ministerstvo přebralo
doporučení, které nebere v úvahu ochranu před dlouhodobým působením
polí a vláda to schválila. Nehazarduje
MZ ČR zbytečně? Žijeme
v době, ve které dochází k trvale prudkému rozvoji informačních a
telekomunikačních technologií. Neustále stoupají požadavky na
kvalitu a maximální dostupnost telekomunikačních služeb a nejnovějším
požadavkem, který se velice rychle prosazuje, je mobilita uživatele -
tedy možnost přistupovat k telekomunikační službě kdekoli, nezávisle
na místě připojení do sítě a to pomocí terminálu přijatelné
ceny, hmotnosti a rozměrů. Zatím jedinou možností, jak zajistit
mobilitu účastníka, je použití radiových prostředků. To je důvod,
proč je nutno sledovat, aby vyzářený výkon byl v úrovních, které
budou v souladu s doporučeními o elektromagnetickém vyzařování,
tj., aby byly naplněny zatím ne zcela jasné normy a zdravotní
hlediska jak pro uživatele mobilních terminálů, především telefonů,
tak pro obyvatele, především městské, žijící v okolí základnových
stanic. Do této situace vstupuje ČR na začátku nového tisíciletí
se zásadní změnou limitů. V případě samotných mobilů bude
situace relativně příznivá a každý uživatel sám bude mít možnost
výběrem typu a způsobem použití rozhodovat o míře expozice, jíž
bude vystaven. Horší však bude situace v případě expozice od
ostatních zdrojů, k nimž budou v souvislosti s přechodem k 3.
generaci mobilních sítí patřit především další stovky nově
budovaných základnových stanic: v ČR totiž dochází k podstatnému
zmírnění hygienických limitů pro obyvatelstvo. Domníváme se, že
je to zbytečně krátkozraké a v budoucnu by se to nemuselo vyplatit.
Zarážející je to zvlášť s uvážením okolnosti, že dosavadní přísnější
limity lze prakticky bez větších problémů dodržovat. V
čem je problém? MZ přebralo doporučení (nikoli direktivu), které
nebere v úvahu ochranu před dlouhodobým působením polí a vláda to
schválila. Ve srovnání s dosavadním stavem jde o krok zpět s
likvidací předběžné opatrnosti. Bohužel, zkreslené odůvodnění
návrhu MZ ovlivnilo průběh připomínkového řízení, stalo se
pouhou zástěrkou k prosazení něčích zájmů jakoby souvisejících
se vstupem do EU a náš návrh alespoň kompromisního řešení podle
vzoru italské či švýcarské vlády nebyl vzat v úvahu. Jsou
tací, kdo argumentují, že limity musí být založeny na dobře
definovaných rizicích a tvrdí, že tzv. moudré vyhnutí nebo předběžná
opatrnost by měla být omezena na všeobecné pokyny opatrnosti. Tady
je ale jednoduchý důvod, proč jsou nutné číselné hodnoty limitů: MLUVENÍ
JE LEVNÉ - vágní sliby o omezování expozic nejsou následována žádnými
změnami, zvlášť když konečná rozhodnutí činí průmysl či
telekomunikační společnosti. Dokud existují nejistoty okolo zdravotních
účinků, dotud je vyhlídka na harmonizaci přinejmenším nejasná.
Do vyjasnění zůstane harmonizace cílem, který je prosazován
obchodem, nikoli veřejným zdravím. Stanovisko
hlavního hygienika ČR o možném opětném zpřísnění limitů v
budoucnu je naprosto naivní představa. Je to, když použiji příměr
mé kolegyně, jako kdybychom na křižovatkách zrušili zkušebně
oranžové světlo a když se to neosvědčí, tak ho znovu zavedeme. Na
závěr připojuji, že na vyřešení otázky možných zdravotních
dopadů neionizujícího záření je údajně osobně zainteresována
šéfka Světové zdravotnické organizace Dr. Bruntlandová a do řešení
problematiky základnových stanic byl vtažen i generální tajemník
OSN Kofi Annan (akce švýcarské Asociace pro zastupování a ochranu
osob postižených elektrosmogem). |