|
V nemocnici se nakazí každý dvacátý
pacient Nemocnicemi ročně v Česku projde 2,2 miliónu obyvatel. Paradoxně se však kvůli šetření na hygieně ne všichni pacienti jen vyléčí. Řada z nich dostane v nemocnicích třeba zápal plic, žloutenku nebo zánět horních cest dýchacích. Podle odborníků se v nemocnicích nakazí nejméně pět procent pacientů, tedy sto deset tisíc. "Nákaz je však mnohem víc, nejméně dvakrát až třikrát tolik," tvrdí chirurg Antonín Pečenka, dnes vrchní ředitel úseku zdravotní péče Všeobecné zdravotní pojišťovny. "Není to tak strašné. Nákazám nikdy nelze zabránit, lze je jen omezit," oponuje ministr zdravotnictví Bohumil Fišer . "Kdyby nákazy nebyly, zdravotnictví by ušetřilo miliardy korun vydaných zbytečně," soudí Pečenka. "Nemocnice nemají peníze a šetří i na hygieně. Je to katastrofa. Pokud se nezjedná náprava, infekcí bude přibývat. Bál bych se stonat ve vlastní nemocnici," řekl Právu chirurg jedné pražské fakultní nemocnice. Z obav z vyhazovu požádal o anonymitu. Přesná čísla se neevidují Kolik lidí se tedy v nemocnicích skutečně nakazí tzv. nemocniční nákazou? Když jsme tato čísla chtěli získat z jednotlivých nemocnic, většinou jsme dostali odpověď, že tak detailně nákazy nesledují, a není tedy možné říci, kolik lidí se v jejich nemocnici přímo nakazí. "Chybí přesná definice, co vlastně nemocniční nákaza je. Je to rýma, nebo zhnisání rány?" ptá se ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martin Holcát. S ním souhlasí i ředitelka nemocnice Královské Vinohrady Marie Anušíková. Oba připouštějí, že nemocniční nákaza u nich je, ale jak velká a kolik lidí se nakazí, přesně nevědí. "Je to celosvětový problém a nikdo si neví rady, co s ním," říká přednosta chirurgické kliniky pražské Fakultní nemocnice na Bulovce prof. František Antoš. Uvádí, že nákaza by neměla přesáhnout čtyři procenta z operovaných. "Co je navíc, budí pozornost. Když přesáhne deset procent, měl by zasáhnout hygienik a ptát se, proč tomu tak je. Bacilonosičem totiž může být lékař nebo zdravotní sestra na sále. Oba nemají žádné příznaky, a přesto infekci mohou šířit," soudí Antoš. Hygiena je hlavní "Pokud se bude dodržovat hygiena pracovišť, sanitace, dezinfekce, osobní hygiena pacientů i lékařů, hlavně rukou, pak lidé budou odcházet z nemocnice s infekcemi méně," soudí hlavní hygienik Prahy Vladimír Polanecký. Podle něj se nákazy sledují, ale jen smrtelné nebo ty, které vedou k trvalé invaliditě. "Ty ostatní jsou součtem nepřesných čísel a nelze z nich vycházet. Je však pravda, že na jednotlivých odděleních se pět až dvacet procent pacientů nakazí infekcí. Největší procento je na ARO, které přijímá lidi z ulice. Někteří pacienti na tyto infekce i zemřou," míní Polanecký. Doktor Pečenka je ale názoru, že se v nemocnicích na chirurgických pracovištích nakazí až třicet procent pacientů. "Vycházím z osobní studie, kterou jsem dělal. Jestliže některé pracoviště řekne, že nákazy u něj jsou jen pět procent, tak lže. V interních oborech to je deset procent," tvrdí Pečenka. S tím v podstatě souhlasí i primář kardiochirurgického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni Tomáš Hájek: "V mnoha nemocnicích může být ohrožena bezpečnost pacientů." Miliardy navíc Hájek soudí, že pooperační infekční komplikace prodlužují hospitalizaci pacientů o několik dnů až týdnů a kromě dopadů na jejich zdraví zvyšují náklady. "Odhaduji, že na léčbu těchto nákaz spotřebuje zdravotnictví ročně nejméně jednu miliardu korun," říká hygienik Polanecký. Doktor Pečenka si ale myslí, že je to ještě víc: "Jde to určitě do několika miliard ročně." Co dělat pro snížení infekcí? Všichni, s nimiž jsme mluvili, tvrdí, že snížení počtu nákaz je možné jen důslednou hygienou. Pomohly by prý i pomůcky na jednorázové použití, např. operační oděvy, roušky, čepice apod., stejně jako se používají jednorázové injekce. "Rozhodně jsou hygieničtější a riziko možné infekce by se jimi snížilo," tvrdí prof. Antoš. Primář Hájek dodává, že v 97 procentech se v České republice opakovaně používají roušky a pláště, které se vyvařují a sterilizují. Materiály na jedno použití zaujímají jenom tři procenta. V zemích Evropské unie už polovina roušek a 70 procent plášťů používaných na sálech je na jedno použití.Po vstupu do EU bude muset i naše země užívání jednorázových pomůcek podstatně rozšířit. Je to jedna z cest ke snížení nákaz v nemocnicích a k větší bezpečnosti pacientů. Na léčbu těchto nákaz spotřebuje zdravotnictví ročně nejméně jednu miliardu korun. MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ BOHUMIL FIŠER: * V nemocnicích, kam se lidé chodí léčit, se paradoxně mohou nakazit infekcí. Kdy toto nebezpečí zmizí? Nikdy. Nákazy v nemocnicích se zcela zlikvidovat nedají, jen je možné je omezit. * Jak? Důsledným dodržováním hygienických předpisů nejen na nejvypjatějších odděleních, ale v celé nemocnici. * Pomohly by k tomu i jednorázové pomůcky, například operační oděvy chirurgů a sester, jednorázové roušky, atd? Každý jednorázový materiál je samozřejmě z hlediska možné infekce bezpečnější . Ale i oděvy, které se vyvařují a sterilizují, jsou bezpečné. Je však pravda, že v tomto procesu záleží na kvalitě práce, a ta je v rukou lidí. K chybě může dojít častěji, a tím se i možnost infekce zvětšuje. Když se k tomu přidá, že v nemocnicích pacienti mají přece jen oslabený organismus, jsou infekcím blíž. * Lékaři tvrdí, že je škoda, že už není povinností hlásit všechny nákazy v nemocnicích. Proč se od toho ustoupilo? Protože to nebylo efektivní. To je, jako když jsme odstoupili od snímkování ze štítu. K ničemu to nevedlo, jen zatěžovalo lidi rentgenovým zářením. * Mají nemocnice právě v hygieně rezervy? Samozřejmě. Záleží na přednostech, primářích, zdravotních sestrách. Jsou-li v hygieně pracovišť nároční a důslední, pak se pacienti nakazí méně. Tam, kde hygienu sice po formální stránce dodržují, ale ve skutečnosti si s ní moc hlavu nelámou, drobné nedostatky přehlížejí, může počet nakažených pacientů být vyšší. Opakuji: záleží na lidech. Nákazy nezlikviduje žádné ministerské nařízení. Omezit je je plně v rukou personálu. Václav Pergl, Právo, 9.3.2002 |