Reforma
musí komplexní
V polovině července jsme zveřejnili návrh Rady Jihomoravského
kraje na redukci akutních lůžek ve všech nemocnicích našeho kraje.
Uplynuly dva měsíce naplněné nespočtem protestů nejen lékařů,
ale především občanů, kteří se cítí navrženými opatřeními
ohroženi. Při
té příležitosti jsem řediteli Krajského úřadu JM kraje Jiřímu
Crhovi položil otázku: Máte dojem, že v době, kdy prakticky již od
roku 1990 chybí v České republice komplexní koncepce zdravotnictví,
může Jihomoravský kraj přivodit svým návrhem na snížení počtu
akutních lůžek jakýkoliv pozitivní obrat v celém zdravotnickém
systému? Odpověd
zněla: To v žádném případě. Reforma
zdravotnictví může být pozitivní jen v případě, když bude
realizována po současném důkladném a odborném zpracování ve všech
krajích ČR. Izolovaná reforma v jediném kraji nemůže přinést
prospěch pacientům ani zdravotnickým zařízením v celorepublikovém
systému. Za rozhodující lze považovat pouze propracovanou koncepci hlavních aktérů,
jimiž je ministerstvo zdravotnictví,
kraje a velké pojišťovny. Tato budova blanenské nemocnice se z
rozhodnutí vlády
Pokud jsem informován, kraj zpracovává koncepci zdravotnictví
do roku 2005. U některých činností není doposud jasné, kdo by je měl
zajišťovat - zda obce, nebo kraje. Kdo bude v případě sporu oprávněn
o těchto kompetencích rozhodnout? -Patrně až Ústavní soud, který
by měl o tom, zda kupř. Lékařská služba první pomoci je v
kompetenci pověřených obcí, nebo krajů. Podobná situace je i v
provozování Zdravotnické záchranné služby, která je součástí
integrovaného záchranného systému a ambulantní služby. Jaká by
tedy mohla být pravidla zdravotnické péče a její důsledky? Podle
představitelů JM kraje by měla být na základě pravidel, která
budou platná jak pro státní, tak krajská, obecní i privátní
zdravotnická zařízení. Jiná cesta k úspěchu reformy ve
zdravotnictví, jeho odborné i ekonomické úspěšnosti nevede. Za
rozhovor poděkoval Jiří Šrámek |